Jaroslav Seifert
|
JAROSLAV SEIFERT
* 23. 9. 1901 (Praha-Žižkov)
† 10. 1. 1986 (Praha)
Jaroslav Seifert získal jako první český spisovatel Nobelovu cenu za literaturu. Psal především lyrickou poezii. Jako člen Devětsilu prošel etapou proletářské poezie i poetismu. Později se vydal vlastní uměleckou cestou. Věnoval se hlavně milostné lyrice. Také se obrátil k tradičním hodnotám jako rodina nebo vlast. V reflexivní lyrice se s nostalgií obrací do doby svého mládí a věnuje se údělu spisovatele.
Seifert vyrůstal jako jeden z mála autorů proletářské poezie v chudé dělnické rodině, která bydlela na Žižkově. Prázdniny trávil v Kralupech nad Vltavou u dědečka z maminčiny strany . Gymnázium nedokončil a živil se jako levicový novinář. Těžce nesl období okupace. Jeho pozdní tvorbu poznamenala vážná choroba pohybového ústrojí. V 50. a 70. letech navíc nemohl doma oficiálně publikovat.
|
Jaroslav Seifert
|
Seifert a Devětsil
Seifert byl zakládajícím členem Devětsilu a v první etapě proletářské poezie jedním z jeho hlavních mluvčích. Redigoval Revoluční sborník Devětsil a devětsilské časopisy Disk a Pásmo.
Co Seifertovi začalo vadit na vlastní básni Slavný den?
|
Seifert a proletářská poezie
První dvě Seifertovy sbírky Město v slzách a Samá láska vznikaly v duchu proletářské poezie, ale najdeme v nich i milostné verše. Mnohem později popsal Seifert v knize vzpomínek Všecky krásy světa tyto umělecké začátky. Na první pokusy ve stylu proletářské poezie se už dívá s úsměvným nadhledem. Jeho přístup dobře vystihuje naivitu a idealismus mladých členů Devětsilu.
|
Devětsilský časopis Pásmo
|
Seifert komunista
Seifert vstoupil do KSČ ihned po jejím vzniku, ale roku 1929 byl společně s dalšími šesti spisovateli ze strany vyloučen, protože podepsal prohlášení Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům, ve kterém se kritizovalo nové gottwaldovské vedení. Zároveň byl vyhozen z Komunistického nakladatelství a knihkupectví, kde pracoval jako redaktor.
Báseň ze sbírky Na vlnách TSF
|
Seifert a poetismus
Seifertově básnické sbírce Na vlnách TSF dodala na jedinečnosti originální Teigova typografická úprava. Kniha později vyšla i v tradiční podobě pod názvem Svatební cesta. Dalšími poetistickými sbírkami Jaroslava Seiferta jsou Slavík zpívá špatně a Poštovní holub.
|
Teigova obálka Seifertovy sbírky Na vlnách TSF
Co znamená zkratka TSF?
Najdi v ukázkách konkrétní rysy poetismu.
Jak se ti líbí Teigova grafická úprava Seifertových básní?
Jde ještě o básně? Proč?
|
Seifert a 30. léta
Ve 30. letech Seifert opouští avantgardní pozice. Po zániku Devětsilu se nepřidává k surrealistům a za uzavřený považuje i poetismus. Pracuje v sociálnědemokratických novinách.
|
Seifert a 30. léta
Seifertovou doménou byla milostná lyrika – Jablko z klína, Ruce Venušiny. Hlavním tématem sbírky Jaro, sbohem jsou nostalgické vzpomínky na dětství. Seifert opouští volný verš a píše tradiční básně s pravidelnými rýmy i strofami.
|
Srovnej Seifertovy verše z 20. a 30. let.
|
Seifert a 40. léta
V době okupace pracoval Seifert v nakladatelství Družstevní práce a deníku Národní práce jako redaktor. 8. května 1945 byl zatčen nacistickými vojáky a měl být popraven. Na poslední chvíli naštěstí došlo k jeho výměně za německá rukojmí.
|
Jaroslav Seifert: Přilba hlíny
Tradiční formu mají i Seifertovy básně, které reagují na okleštění Československa v září 1938, následnou německou okupaci a ohrožení existence českého národa. Básník věnuje své verše velkým osobnostem českých dějin, především Boženě Němcové, a píše vlastenecké básně plné jinotajů –
Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Kamenný most, Přilba hlíny (Zhasněte světla).
|
Najdeš v ukázkách alegorické motivy?
|
Seifert a 50. léta
Roku 1949 odešel Seifert do invalidního důchodu. Jeho knihu Píseň o Viktorce odsoudila socialistická kritika, protože byla v době budovatelské poezie příliš pesimistická. Básník se na tři roky odmlčel a publikovat začal až po Stalinově smrti. Roku 1953 podepsal společně s dalšími 41 spisovateli žádost o milost pro vězněného básníka Josefa Palivce adresovanou prezidentu republiky. Pověstná byla jeho kritická řeč na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1956.
|
Seifert a 50. léta
Jednotlivé básně sbírky Šel malíř chudě do světa vznikaly podle ilustrací Mikoláše Alše. Sbírka Chlapec a hvězdy zase vychází z kreseb Josefa Lady. Vrcholem této etapy Seifertovy tvorby je sbírka Maminka.
|
Napiš báseň o své mamince nebo tatínkovi.
Líbí se ti Alšovy a Ladovy obrázky? Proč?
|
Seifert a 60. léta
Na přelomu 50. a 60. let se Seifert znovu odmlčel, protože vážně onemocněl a musel podstoupit složitou operaci páteře. Roku 1968 byl zvolen předsedou rehabilitační komise Svazu československých spisovatelů a o rok později byl zvolen předsedou nově založeného Svazu českých spisovatelů, který ale vzápětí rozpustili komunističtí normalizátoři.
|
Seifert a 60. léta
Na sklonku 60. let Seifert vydává sbírky Koncert na ostrově, Halleyova kometa a Odlévání zvonů. Hlavními tématy těchto knih jsou láska, nostalgické vzpomínání na mládí a problematika umělecké tvorby. Seifert opouští písňovou formu básní a vrací se k volnému verši.
|
Srovnej Seifertovu poezii ze 40. a 60. let.
|
Seifert a normalizace
Seifert odmítl přijmout okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a dostal se do nemilosti normalizačního režimu. Navíc podepsal Chartu 77. V 70. letech mohly oficiálně vyjít pouze některé starší básně, jinak publikoval v exilových nakladatelstvích a samizdatu. Knihy, které vyšly v 80. letech, byly značně cenzurovány.
|
Seifert a normalizace
Seifertova sbírka Morový sloup byla již připravena k vydání, ale kvůli nástupu normalizace se její vytištění neustále odkládalo. Kniha se dostala ke čtenářům pouze v samizdatové podobě a jako exilový tisk. Po dlouhé odmlce mohl vyjít Deštník z Piccadilly a poslední autorova sbírka Býti básníkem. Pro tyto knihy je typický volný verš, nostalgické vzpomínky na milostná dobrodružství, přátele a generační souputníky (většinou již mrtvé) nebo reflexe spisovatelské profese. Ožívají v nich také zážitky z války.
|
Srovnej Seifertovy básně z doby normalizace a 50. let.
|
Nobelova cena za literaturu
Seifert se stal roku 1984 laureátem Nobelovy ceny za literaturu. V oficiálním zdůvodnění stojí, že ji obdržel za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“, ale určitě rozhodovaly i jeho občanské postoje. Nemocný Seifert si cenu nemohl osobně vyzvednout, a proto na slavnostní předání do Stockholmu odjely jeho děti. Domácí tisk tuto významnou událost zmínil pouze okrajově, přestože byl Seifert teprve druhým Čechem a prvním spisovatelem, který Nobelovu cenu získal.
|
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa
Seifertova kniha Všecky krásy světa vznikala v období nostalgického vzpomínání a rekapitulování vlastního života. Přestože jde o prozaický text, Seifert se nevyhnul silné lyričnosti, která je typická pro celé jeho dílo.
Oficiální vydání vzpomínek Všecky krásy světa bylo cenzurováno, například vyškrtáním všech zmínek o Teigovi.
|
Všecky krásy světa
Název Seifertovy knihy vzpomínek Všecky krásy světa vychází ze závěru Teigova článku Umění dnes a zítra, ve kterém se píše „KRÁSA nového umění je z tohoto světa. Úkolem umění [...] je vytvářeti analogické krásy a vyzpívati závratnými obrazy a netušenými rytmy básní VŠECKY KRÁSY SVĚTA.". Seifert v knize označil svou generaci za generaci Teigovu.
Který český spisovatel by si podle tebe zasloužil udělení Nobelovy ceny za literaturu? Proč?
Které laureáty Nobelovy ceny znáš?
|
Internetové stránky
Seifert: Samá láska
Seifert: Na vlnách TSF
Seifert, ukázky
Tipy
Seifertovy Kralupy, literární soutěž
Nobelova cena za literaturu, laureáti
|
Doporučená četba
Dílo Jaroslava Seiferta (7 svazků)
Dílo Jaroslava Seiferta (16 svazků), Akropolis
Janouch, František: Šel básník chudě do světa
Pešat, Zdeněk: Jaroslav Seifert, Praha 1991
Píseň písní, přel. Seifert, Segert, Odeon, Praha 1969
Seifert, Jaroslav: Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem, Československý spisovatel, Praha 1990
Seifert, J.: Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů, Československý spisovatel, Praha 1986
Seifert, J.: Město v slzách, Samá láska, Svatební cesta, Slavík zpívá špatně, Poštovní holub, Československý spisovatel, Praha 1989
Seifert, J.: Třeba vám nesu růže, Mladá fronta, Praha 1999
Seifert, J.: Vějíř Boženy Němcové, Přilba hlíny, Ruka a plamen, Píseň o Viktorce, Československý spisovatel, Praha 1987
Seifert, J.: Všecky krásy světa, Československý spisovatel, Praha 1992
Stich, Alexandr: Seifertova Světlem oděná, Argo, Praha 1998
|
Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.
Jaroslav Seifert
|
