|
Jaroslav Seifert: Na vlnách TSF
Útěcha Slečno, slečno, vy se mračíte, že po celý den vám pršelo? Co by měla říkat tamhle ta malá jepice, které pršelo po celý život? Přístav KOTVA Na konec ještě krásnou naději, mrtvá ústřice stoupá ke korábu vzhůru. KORMIDELNÍK Procházeti se večer v Marseilli, na botách ještě bláto Singapuru. LOĎ V rahnoví stožáru mezi lucernami papoušek s opicí myslili, že jsou doma. NOC Voják a dívka v kavárně zůstali sami, láhev vrhala stín císaře Napoleona. LODNÍ ŠROUB Když všichni již odešli tancovat, z hlubiny vypluly na povrch lekníny. JEŘÁBY A groteskní žirafy šly v dlouhých řadách spát palmami neznámé pevniny. Svatební cesta Kdyby nebylo těch pošetilých polibků nejezdili bychom na cesty svatební kdyby však nebylo svatebních cest k čemu by potom byly Wagons lits? Nádražních zvonků věčný strach ach Wagons lits vagóny svatební to štěstí manželské je jako křehké sklo medový měsíc se naklání Má drahá vidíš v oknech hory Alp otevřme okno vůním dokořán hle cukr sněženek lilijí vláčný sníh za Wagons lits je Wagon restaurant Ach Wagons restaurants vagóny svatební být věčně jejich hostem a pak snít nad křehkým příborem o štěstí v manželství POZOR SKLO! POZOR NEKLOPIT! A ještě jeden den a ještě jednu noc dvě krásné noci a dva krásné dny Kde je můj jízdní řád ta kniha básnická ó jak jsou krásné moje vagóny ó Wagons restaurants a Wagons lits ó cesta svatební |