Elektronická učebnice literatury

Tiráž

on-line

Elektronická učebnice literatury > Avantgarda >

© Radek Sárközi

Obsah Kubismus Futurismus Dadaismus Surrealismus Proletářská poezie Poetismus Český surrealismus Imagismus a akméismus Expresionismus Avantgardní divadlo Skupina 42 + Jaroslav Seifert + Vítězslav Nezval + Vladislav Vančura + Jiří Kolář + Josef Kainar Ernst: Kozorožec Avantgardní manifesty	AVANTGARDA Avantgarda (franc. předvoj) prožívala svůj zlatý věk v první třetině 20. století. Avantgardní umělci kladli velký důraz na formu a nové tvůrčí postupy. Neuznávali tradiční estetické, morální ani jiné hodnoty a chtěli vybudovat nový řád. Nové směry většinou ovlivnily více druhů umění zároveň. Kubismus se projevil v malířství i architektuře, futurismus, dadaismus, expresionismus a surrealismus v literatuře i výtvarném umění. Tyto směry se velmi rychle rozšířily do celého světa. Ostatní ismy byly více spjaty s konkrétní zemí a omezily se pouze literaturu, například ruský akméismus a imažinismus, angloamerický imagismus nebo proletářské umění a poetismus v Československu. Avantgardních směrů bylo velké množství a těžko se hledají rysy, které by byly společné všem. Umělci rádi spolupracovali napříč různými oblastmi i státy, vytvářeli uzavřené skupiny a psali manifesty. Společná je také jejich radikálnost a revolučnost. Tvůrci oslavovali výdobytky moderní vědy i techniky a snili o lepším a spravedlivějším světě. Řada spisovatelů a malířů prošla hned několika avantgardními směry. Někteří odborníci dělí avantgardu na dva hlavní proudy. Kubismus, konstruktivismus, futurismus nebo abstraktní umění se soustřeďují na racionální analýzu a objektivní přístup ke světu. Expresionismus, dada, surrealismus nebo poetismus jsou směry subjektivnější a upřednostňují tvořivost a prožitek. Nejvýznamnějším avantgardním spisovatelem byl Francouz Guillaume Apollinaire. Avantgardní manifesty Avantgardní umělci si velmi oblíbili žánr manifestu. Zatímco moderní umělecké směry si většinou vystačily s jedním programovým prohlášením, avantgardisté psali jeden manifest za druhým. Zveřejňovali v nich své názory a postoje, demonstrovali politickou orientaci, popisovali konkrétní tvůrčí postupy, bránili nový směr proti jeho odpůrcům nebo vysvětlovali své výtvory. Díky tomu se už nemuseli v uměleckých dílech těmto problémům věnovat.	Historie První polovina 20. století byla ve znamení mnoha historických zvratů. V evropských zemích se posiluje demokracie. Postupně se zavádí všeobecné a rovné hlasovací právo. Později mohou volit i ženy a vzrůstá vliv demokratických institucí. Tento vývoj přervala 1. světová válka (1914-1918). Další ranou pro demokracii byl bolševický převrat v Rusku (1917), Leninův program válečného komunismu a Stalinův kult osobnosti. V mnohých evropských státech se dostali k moci nacionalisté (Itálie, Španělsko...). Vítězství Hitlera a nacistů v Německu (1933) vedlo k rozpoutání 2. světové války (1939-1945). Chirico: Guillaume Apollinaire
Kolektivismus Kolektivním chováním a masovou psychologií se zabývali filozofové i vědci. Rakouský psychoanalytik Sigmund Freud zkoumal kolektivní duši. Francouzský antropolog Gustave Le Bon píše pojednání Duše davu a Zákony psychologického vývoje národů. Španělský filozof José Ortega y Gaset napsal esej Vzpoura davů. Rakouský spisovatel Elias Canetti publikoval mnohem později na podobné téma knihu Masa a moc.	Avantgardní skupiny Zatímco moderní umělci byli většinou zapřisáhlí individualisté, avantgardní tvůrci se naopak rádi sdružovali v různých skupinách a svazech. Ty navíc spolupracovaly napříč různými státy a vydávaly společné mezinárodní časopisy. Avantgardní umělci se také více občansky angažovali a vstupovali do radikálních politických stran. Avantgardní skupiny měly své programové teoretiky, kteří se věnovali psaní manifestů a propagaci jednotlivých hnutí. Často se v nich scházeli umělci z různých oborů – malíři, spisovatelé, sochaři, režiséři, herci atd. Surrealistické skupiny existují dodnes, ostatní uskupení měla kratší trvání. Jenom v Čechách vznikají sdružení Osma, Skupina výtvarných umělců, Devětsil, Literární skupina, Skupina surrealistů v ČSR nebo Skupina 42. Umělci také vytvářeli kolektivní díla, buď ve dvojici nebo celé skupině.
Komunismus a nacismus Soudruh Lenin uklízí zeměkouli	Avantgarda a totalitní režimy Avantgardní umělci objevili řadu nových tvůrčích postupů a přišli s převratnými myšlenkami. Podobný radikální obrat hlásali i zakladatelé novodobých totalitních ideologií Lenin a Hitler. Většina avantgardních umělců odmítala demokratické zřízení a podporovala komunismus nebo nacismus. Zvlášť, když se jejich zakladatelé dostali k moci. Ruští futuristé, členové Devětsilu a surrealisté tíhli k bolševismu, ale když začal Stalin likvidovat bývalé soudruhy, mnozí z nich prohlédli a připojili se k jeho kritikům. Italské futuristy zase oslovil fašismus a Mussolini. Nacismus zaujal německé expresionisty a angloamerické imagisty. Tyto ideologie zprvu využívaly podporu avantgardních umělců, ale jakmile si upevnily mocenské pozice, začaly nové umění pronásledovat. V Německu byly moderní i avantgardní směry prohlášeny za zvrhlé umění. Řada umělců raději emigrovala do zahraničí, jiní skončili v koncentračních táborech, nebo byli popraveni. V Sovětském svazu byli umělci pronásledováni pro zrůdný formalismus. Končili ve vězeních, pracovních táborech, na popravištích nebo nevyjasněnými sebevraždami.	Chaplin paroduje Hitlera ve svém filmu Diktátor
Výtvarné umění Le Corbusier: Notre Dame du Haut Lisickij, Stam: Žehličky mraků	Avantgardní architektura Na začátku 20. století se prosadil jako hlavní stavební materiál beton. Pevné ocelové konstrukce umožnily avantgardním architektům realizovat velmi odvážné projekty. Městem jako organickým celkem se začala zabývat urbanistika. Zajímavá byla myšlenka kolektivních domů a koncepce bytu jako „stroje na bydlení“. Avantgardisté odmítali secesní ozdůbky a neúčelové prvky. Pravou krásu spatřovali v konstrukci a funkčnosti. Nejvýznamnějším avantgardním architektem byl Francouz Le Corbusier [korbisje], zakladatel purismu a funkcionalismu, který zdůrazňoval přísnou funkčnost staveb i běžných předmětů. V Rusku se přihlásil o slovo konstruktivismus (Lisickij, Tatlin...), který odmítl zakrývat konstrukci stavby fasádou a stavěl na odiv technickou stránku budov. Tento směr ovlivnil také výtvarné umění, scénografii nebo knižní kulturu. V Německu vznikla avantgardní výtvarná škola Bauhaus, ze které vzešlo mnoho užitých předmětů s přísně účelovým designem. Československo dalo světu kubistickou architekturu (Gočárův dům U Černé Matky Boží v Praze), vznikaly zde i stavby funkcionalistické (Veletržní palác O.Tyla a J.Fuchse v Praze).	Tatlinova věž Třetí internacionály nebyla realizována, stejně jako mrakodrapy „žehličky“ mraků a mnohé další konstruktivistické projekty.
Munch: Večer na Karl Johan Schwiters: Kots	Avantgardní malířství Nejvýznamnějším avantgardním malířem byl zakladatel kubismu Španěl Pablo Picasso. Tento umělec je považován za objevitele techniky koláže a asambláže. Koláž vzniká spojením papírových výstřižků z novin nebo časopisů a jejich nalepením na plochu. Hojně ji využívali dadaisté a surrealisté. Asambláž je na rozdíl od koláže trojrozměrná a tvoří ji různé předměty nebo jejich části. Dadaisté využívali při tvorbě náhodu. Surrealisté přišli s technikou automatické kresby. Španělský malíř Salvador Dalí prosazoval tzv. paranoicko-kritickou metodu. Picasso: Ateliér se sádrovou hlavou	Dalí: Kanibalismus podzimu Miró: Půlnoční zpěv slavíka a ranní déšť
Brancusi: Křídlo ptáka Rekonstrukce Pešánkova spektrofonu	Avantgardní sochařství Avantgardní sochaři začali vytvářet nefigurativní plastiky. Dadaistické ready-mades byly obyčejné předměty denní potřeby poťouchle vydávané za umění a vystavované v galeriích. Surrealisté vytvářeli podivné objekty sestavené z nejrůznějších předmětů. Klasické sochy, které by realisticky zobrazovaly postavy, avantgardní umělci neuznávali. Nejvýznamnějšími sochaři byli Rumun Konstantin Brancusi [brankuš] nebo Švýcar Alberto Giacometti [džakometi]. Skulptury tvořil také Picasso, Duchamp, Ernst, Miró nebo Dalí. Nejoriginálnějším českým sochařem byl autor kinetických svítících plastik Zdeněk Pešánek, který doplnil klavír o zvláštní svítící zařízení, tzv. spektrofon. Picassova Koza je vlastně asambláž. Břicho tvoří proutěný košík, rohy vinný keř a zadek osvětlovací těleso.	Duchamp: Stojan na sušení láhví Giacometti: Stůl
Hudba Jaroslav Ježek diriguje orchestr Osvobozeného divadla	Avantgardní hudba Avantgardní skladatelé si libovali v kakofonii a disharmoniích. Někdy se soustředili na grafickou podobu partitury a vůbec se nezabývali tím, zda ji lze zahrát. Český umělec profesor Alois Hába skládal tzv. čtvrttónovou hudbu. Tu lze zahrát pouze na speciální klavír, který má kromě bílých a černých kláves ještě další. Jeho stupnice totiž zahrnovala kromě tónů a půltónů ještě čtvrttóny. Nejvýznamnějším meziválečným skladatelem byl Rakušan Arnold Schönberg, tvůrce dodekafonie. Někteří avantgardní umělci si oblíbili americký jazz, například Čech Jaroslav Ježek. Divadelní režiséři jako Brecht, Honzl nebo E.F.Burian využívali písně v avantgardních inscenacích.	Schönbergův autoportrét
Avantgardní film Wiene: Kabinet doktora Caligariho	Avantgardní kinematografie a fotografie Film byl stejně jako fotografie zprvu pouhým technickým výstřelkem a pouťovou atrakcí. Záhy se ale z jeho sledování stala oblíbená zábava a ve všech větších městech vznikla stálá kina. Nové filmové společnosti do nich dodávaly hlavně grotesky a nepříliš kvalitní komerční snímky. Umění udělali z filmu až avantgardní režiséři, kteří experimentovali se světlem, střihem a filmovými triky. Vtiskli mu také nový estetický obsah. Filmovou obdobu měl expresionismus (Wiene, Lang, Murnau), surrealismus (Buñuel, Dalí) i poetismus (Nezval, Machatý). Významným avantgardním fotografem byl Man Ray. Velmi oblíbené byly fotografické koláže (Teige).	Avantgardní fotografie Man Ray: Bez názvu
Internetové stránky Avantgarda Kubismus Futurismus Bauhaus Bauhaus Bauhaus Expresionismus Surrealismus Koláže Le Corbusier Le Corbusier Le Corbusier Brancusi, sochař Brancusi, sochař Giacometti, sochař Schönberg, hudební skladatel Pešánek, výtvarník Nazi & Soviet Art Le Bon: Psychologie davu Exkurze Veletržní palác, Národní galerie v Praze České muzeum výtvarných umění, Praha	Doporučená četba Avantgarda známá a neznámá, Generační diskuse (3 svazky), Svoboda Čapek, Karel: Francouzská poezie a jiné překlady, SNKLHU, Praha 1957 Dějiny českého výtvarného umění, 1890-1938, IV, Academia, Praha 1998 Hlaváč, Ľudovít: Dejiny fotografie, Osveta, Praha 1987 Hoffmeister, Adolf: Čas se nevrací, Československý spisovatel, Praha 1965 Hoffmeister, A.: Podoby a předobrazy, Československý spisovatel, Praha 1988 Hrubý, Petr: Osudné iluze, Čeští spisovatelé a komunismus 1917-1987 Lamač, Miroslav: Osma a Skupina výtvarných umělců (1907-1917), Odeon, Praha 1988 Micheli, M. de: Umělecké avantgardy dvacátého století, Praha 1964 Mrázková, Daniela: Příběh fotografie, Mladá fronta, Praha 1985 Nezval, Vítězslav: Moderní básnické směry, Československý spisovatel, Praha 1989 Ortega y Gasset, José: Vzpoura davů, přel. V.Černý, Naše vojsko, Praha 1993 Osma a Skupina výtvarných umělců, Teorie, kritika, polemika, Odeon, Praha 1992 Pijoan, José: Dějiny umění, 9. a 10. díl Umění pro všechny smysly, Meziválečná avantgarda v Československu, Praha 1993 (katalog k výstavě) Velké trojhvězdí, Praha 1987 (Apollinaire, Éluard, Prévert)	Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih. Miróův Holandský interiér je avantgardní „kopií“ klasického obrazu H.M.Sorgha Hráč na loutnu. Porovnej obě díla.