Zrzavý: Utrpení
Které avantgardní básníky znáš?
Které básníky ze Skupiny 42 znáš?
Co víš o V.Černém?
Kteří slavní spisovatelé přispěli do Jarního almanachu básnického 1940?
|
BÁSNÍCI
Vedle starších básníků z předválečných generací ruchovců, lumírovců, moderny a buřičů začala ve 20. století publikovat nová generace avantgardních spisovatelů. Zároveň se prosazuje jiný významný proud v české literatuře, pro který byl typický odvrat od optimistického poetismu a příklon k vážnějším tématům. Tito básníci se věnují meditativní nebo duchovní lyrice a v jejich dílech zaznívají tragické motivy smrti. Poetistický náhled na svět brzy opustil František Halas i Vladimír Holan. Křesťanské hodnoty vyznával Bohuslav Reynek nebo Jan Zahradníček.
Těžkou situaci zažívala literatura v době protektorátu, kdy se autoři museli kvůli cenzuře uchýlit k jinotajům. V této době debutuje řada mladých spisovatelů v publikaci Jarní almanach básnický 1940. Nejvýraznějším básníkem nové generace byl Jiří Orten. Básník Kamil Bednář píše programový článek Slovo k mladým, ve kterém formuluje program „nahého člověka" vyvázaného ze společenských vztahů, vyjadřuje skepsi k ideologiím a vyzývá k návratu k věčným hodnotám. Po válce založil skupinu Ohnice (pojmenovanou na počest mrtvého Ortena podle jedné z jeho básnických sbírek). Ve stejné době vznikla Skupina 42. Kritik Václav Černý charakterizoval tvorbu této generace jako existenciální.
Z výtvarníků měl k spirituálnímu umění nejblíže Jan Zrzavý spolu s dalšími členy skupiny Sursum, Alén Diviš nebo Bohuslav Reynek.
|
Časová poezie
Časová poezie bezprostředně reaguje na aktuální politické a společenské problémy. Je uměleckým vyjádřením básníkova postoje či názoru. Události po mnichovském diktátu 30. září 1938 těžce zasáhly řadu spisovatelů, kteří na ně reagovali časovými básněmi pesimistického ražení. Halas píše sbírku Torzo naděje, Holan básně Září 1938 nebo Odpověď Francii. Konec 2. sv. války a osvobození Československa vedly k další vlně časové poezie, tentokrát optimistické. Holan píše sbírky Rudoarmějci nebo Dík Sovětskému svazu, Hrubín skladbu Jobova noc. V podobném duchu se vyslovuje většina dalších spisovatelů.
|
František Halas (1901-1949)
Halas se narodil v Brně a zesnul v Praze. Pocházel z dělnické rodiny a měl silné sociální cítění. V osmi letech mu zemřela matka. Halas se vyučil knihkupcem a později vedl edici První knížky, kde debutovala řada mladých spisovatelů. Byl členem brněnského Devětsilu a spoluautorem manifestu Dosti Wolkera!. Po roce 1945 pracoval na ministerstvu informací. Je autorem básně Staré ženy, lyrické prózy Já se tam vrátím a řady básnických sbírek.
Dům na pražské Kampě, kde žil Werich a Holan.
|
Halasova poezie
Halas se soustředil na vážná, až existenciální témata. V jeho tvorbě se často setkáváme s motivy smrti. Halasův verš je nepravidelný, místo rýmů často využívá pouhé asonance nebo konsonance. Dospěl k velmi expresivnímu a naléhavému výrazu. Charakteristické jsou pro něj disonance – nelibozvučné shluky souhlásek.
Spisovatel debutoval básnickou sbírkou Sépie. Následovaly další knihy poezie – Kohout plaší smrt, Tvář, Hořec, Dokořán a Torzo naděje. V době protektorátu napsal litanickou skladbu Naše paní Božena Němcová a knihu básní pro děti Ladění. Po válce vyšla sbírka V řadě a posmrtně ještě sbírka A co?.
Po smrti byl Halas označen komunistickými ideology za symbol negativních tendencí v české literatuře. V 60. letech se naopak k jeho odkazu přihlásila redakce časopisu Tvář.
|
Jak na tebe působí Halasovy básně?
Co je litanie? Ke které z Halasových básní má nejblíže?
Diviš: Sen
|
Vladimír Holan (1905-1980)
Holan se narodil i zemřel v Praze. Dětství strávil v Bělé pod Bezdězem. Pracoval jako úředník, ale ve 30 letech odešel ze zdravotních důvodů do penze. Od roku 1948 do roku 1968 bydlel ve vile Jana Wericha na pražské Kampě, odkud skoro nevycházel. Po roce 1948 se odmlčel, znovu začal publikovat až v 60. letech po těžké nemoci. K básnické prvotině Blouznivý vějíř, ovlivněné ještě poetismem, se později nehlásil. Překládal Rilkovy, Góngorovy nebo Verlainovy verše. Je autorem řady básnických sbírek, lyrickoepických skladeb a několika próz. Vrcholem Holanovy tvorby je báseň Noc s Hamletem z roku 1964.
|
Holanova tvorba
Holan se věnoval meditativní a reflexivní lyrice. Jeho poezie je velmi náročná pro své filosofující až hermetické přesahy. Autor využívá fascinující, ale leckdy nesrozumitelné obrazy a neologismy.
Takové jsou jeho básnické sbírky Triumf smrti, Vanutí, Oblouk, Kameni, přicházíš... nebo Záhřmotí. Holanovy sbírky z období okupace vyšly po válce v knize Havraním brkem. Na osvobození reagoval knihami Rudoarmějci nebo Dík Sovětskému svazu. Na sklonku života vycházejí jeho sbírky Bez názvu, Na postupu, Bolest, Na sotnách nebo Asklépiovi kohouta.
Holan je rovněž autorem rozsáhlejších lyrickoepických skladeb První testament, Terezka Planetová, Cesta mraku, Mozartiana, Toskána nebo Noc s Hamletem.
|
Rozumíš Holanově poezii? Líbí se ti? Proč?
Najdi v Holanových textech autorská slova. Vysvětli jejich možné významy.
Pokus se interpretovat jednotlivé obrazy i celé básně.
Ke kterým básníkům má Holan blízko?
Vysvětli význam slova testament.
Nakresli ilustraci k některé z Holanových básní.
Vysvětli Holanův výraz atonální harmonie.
|
Bohuslav Reynek (1892-1971)
Reynek se narodil v Petrkově a zde také zemřel. Jako křesťan psal hlavně spirituální lyriku. S katolickým nakladatelem Josefem Florianem spolupracoval na jeho edici Dobré dílo. Věnoval se též grafice a překládal německé expresionisty (Rilke, Trakl). Ve Francii se seznámil s budoucí manželkou básnířkou Suzanne Renaudovu [sizan reno]. Žil a tvořil stranou kulturního dění ve vsi Petrkov u Havlíčkova Brodu, kde měl malé hospodářství.
Reynek: Za okny
|
Reynkovy básně
Reynek využívá křesťanskou symboliku. Opěvuje idylický život na venkově a pohodu domova. Některé z jeho raných textů vznikaly pod vlivem expresionismu. Reynek napsal básnické sbírky Žízně, Smutek země, Rty a zuby, Setba samot, Pieta, Podzimní motýli nebo Mráz v okně. Vrcholem jeho tvorby jsou knihy básní v próze Rybí šupiny a Had na sněhu.
Reynek: Petrkov
|
Reynek: Autoportrét s kočkou
Najdi v ukázkách odkazy ke křesťanství.
Reynkova grafika
|
Jan Zahradníček (1905-1960)
Halas a Zahradníček
Zahradníček se narodil v Mastníku u Třebíče a zemřel v Uhřínově. Byl hluboce věřícím katolíkem. Redigoval křesťanský časopis Akord (1940-1948) a věnoval se překladatelství. Roku 1952 byl odsouzen v politickém procesu ke 13 letům vězení. Když byl ve vězení, jeho dcery zemřely na otravu houbami. S podlomeným zdravím byl roku 1960 propuštěn.
|
Zahradníčkova poezie
Zahradníček psal spirituální poezii. Velmi časté jsou u něj náboženské motivy. Je autorem básnických sbírek Návrat, Jeřáby, Žíznivé léto nebo Pozdravení slunci. V době protektorátu usiloval o obnovu svatováclavské tradice. V knihách Korouhve, Stará země a skladbě Svatý Václav přichází s pojetím národa jako metafyzického společenství živých a mrtvých.
Po válce vydal Zahradníček básnickou sbírku Rouška Veroničina, která se stala terčem marxistické kritiky. Napsal též skladby La Saletta nebo Znamení moci. Verše z vězení vyšly posmrtně v knihách Dům Strach a Čtyři léta.
|
Diviš: Kristus vězeňský
Charakterizuj ukázky ze Zahradníčkovy poezie.
Co mohlo komunistickým ideologům vadit na Zahradníčkově Básni k prvnímu květnu?
Co znamená název skladby La Saletta?
Co víš o svatováclavském kultu?
|
Jiří Orten (1919-1941)
Orten je pseudonym básníka Ohrensteina, který se narodil v Kutné Hoře a zemřel v Praze (srazila ho sanitka). Pocházel z židovské rodiny. Přátelil se s Ivanem Blatným (plánovali společnou sebevraždu) nebo Kamilem Bednářem. V době protektorátu
byl z rasových důvodů vyloučen z konzervatoře a z veřejného uměleckého života, publikoval ale dál pod pseudonymy Karel Jílek nebo Jiří Jakub. Jeho deníky vyšly posmrtně pod názvy Modrá kniha, Žíhaná kniha a Červená kniha. Kromě řady básnických sbírek je též autorem prózy Eta, eta, žlutí ptáci.
|
Ortenova tvorba
Hlavním námětem poezie Jiřího Ortena je existenciální střet s okolním světem. Opakují se v ní témata lásky a zrady, války a naděje, samoty, viny, úzkostí nebo smrti. Pro jeho básně je typická víra v moc slova a poezie a upínání se k bohu.
Napsal básnické sbírky Čítanka jaro, Cesta k mrazu a Ohnice nebo skladbu Jeremiášův pláč.
Ortenovy Elegie vyšly posmrtně péčí Václava Černého, stejně tak i sbírka Scestí.
|
Charakterizuj Ortenovu poezii.
Jaká byla pozice Židů v době protektorátu?
Kolika let se dožil?
Co bys chtěl/a ve stejném věku dokázat ty?
|
František Hrubín (1910-1971)
Hrubín se narodil v Praze a zemřel v Českých Budějovicích. Dětství strávil v Lešanech v Posázaví. Pracoval jako knihovník. Inicioval vznik časopisu pro děti Mateřídouška, který vychází od roku 1945 do současnosti, a časopisu věnovaného dětské literatuře Zlatý máj. Překládal francouzské prokleté básníky. Věnoval se lyrické próze – U stolu, Zlatá reneta, psal divadelní hry – Srpnová neděle, Křišťálová noc a básně. Vrcholem jeho tvorby je lyrickoepická báseň Romance pro křídlovku z roku 1962, která byla dokonce zfilmována.
Vojtěch Preissig: Kruhy
|
Hrubínova poezie
Hrubín se věnoval hlavně milostné a přírodní lyrice, kterou shrnul do básnických sbírek Zpíváno z dálky nebo Krásná po chudobě. V době protektorátu napsal spirituální sbírky veršů Včelí plást, Země sudička nebo Mávnutí křídel. Po válce vycházejí jeho skladby Jobova noc a Proměna nebo básnická sbírka Hirošima.
Hrubín se velmi intenzivně věnoval tvorbě pro děti. Nejznámější je jeho Špalíček pohádek, který ilustroval Jiří Trnka.
Další básníci a jejich díla
Vilém Závada: Panychida, Siréna, Cesta pěšky
Josef Palivec: Pečetní prsten, Naslouchání
Otakar Theer: Výpravy k Já, Všemu navzdory
Jakub Deml: Moji přátelé
Kamil Bednář: Kamenný pláč
|
Zrzavý: Milenci
Co je panychida?
|
Internetové stránky
Reynek, informace
Reynek, obrazy
Rulf: Noc s Hamletem, článek o Holanovi
Holan a Diviš
Rulf: A co básník?, článek o Halasovi
Halas: Já se tam vrátím
Halas: Naše paní Božena Němcová
Halas: A co básník
Halas: Thyrsos
Zahradníček, informace
Hrubín: Romance pro křídlovku, Malý špalíček pohádek
Puchríková: Poezie roku 1938
Exkurze
Petrkov
Kunštát
Tipy
Ortenova Kutná Hora
Halasův Kunštát
Filmy
Romance pro křídlovku, režie O.Vávra
Kteří čeští spisovatelé získali Ortenovu cenu? Jakou hlavní podmínku museli splnit?
|
Doporučená četba
Blažíček, Přemysl: Sebeuvědomění poezie, Nad básněmi V. Holana, Pardubice 1992
Černý, Václav: První a druhý sešit o existencialismu, Mladá fronta, Praha 1992
Dílo Jana Zahradníčka (4 svazky)
Dílo Františka Halase (5 svazků)
Germainová, Sylvie: Bohuslav Reynek v Petrkově, přel. P.Turek, Literární čajovna Suzanne Renaud, Havlíčkův Brod 2000
Halas, František: Hlad, ČSS, Praha 1966
Halasová, Dagmar: Bohuslav Reynek, Brno 1992
Holan, Vladimír: Mušle, lastury a škeble..., ČSS, Praha 1985
Hrubín, František: Až do konce poezie, ČSS, Praha 1975
Hrubín, F.: Romance pro křídlovku, Dona, Praha 1992
Hrubín, F.: Za hvězdné noci, ČSS, Praha 1981
Kocián, Josef: Jiří Orten, Praha 1966
Kundera, Ludvík: František Halas, Atlantis, Brno 1999
Nezval, Vítězslav: Moderní básnické směry, ČSS, Praha 1989
Orten, Jiří: Spisy (9 svazků)
Orten, J.: Tisíc nahých trápení, ČSS, Praha 1985
Palivec, Josef: Básně, eseje, překlady, Torst, Praha 1993
Petrmichl, Jan: Vilém Závada, básník českého charakteru, Praha 1963
Reynek, Bohuslav: Rybí šupiny, Rty a zuby, Had na sněhu, Vyšehrad, Praha 1990
Reynek, Daniel a Jiří: Kdo chodí tmami, Torst, Praha 2004
Rzounek, Vítězslav: Vilém Závada, ČSS, Praha 1978
Sebrané spisy Vladimíra Holana (11 svazků)
Slovník básnických knih, ČSS, Praha 1990
Srp, J., Orlíková, J.: Jan Zrzavý, Academia, Praha 2003
Stich, Alexandr: Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi, Praha 1996
Valouch, František: Česká poezie v období Mnichova, Hora, Seifert, Halas, Holan, Olomouc 1970
Zejda, Radovan: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka, Sursum, Tišnov 2004
|
Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.
Bohumil Kubišta: Meditace
Jan Bauch: Kytice
|
|
