Redon: Oko krouží jako nějaký zvláštní glóbus směrem k nekonečnu
Moreau: Zjevení
|
SYMBOLISMUS
Řecké slovo „symbolon“ původně označovalo smluvený poznávací znak členů tajné organizace. Symbolisté se hlásili k myšlenkám prokletého básníka Mallarméa, jenž hledal v poezii kouzlo a tajemství. Považoval ji za jedinou cestu k Absolutnu, která je ovšem vyhrazena pouze zasvěceným. Básník má směřovat k nedosažitelnému a k abstraktním ideám. Nepojmenovává předmět přímo, ale snaží se ho evokovat uměleckými prostředky skrze symboly (znaky). Odvrat od realistické popisnosti a orientace na fantastickou obraznost, mysticismus, hermetismus a transcendentní prožitky činí ze symbolismu nádherný, ale velmi těžce pochopitelný směr. Symbolisté chápali svět i vesmír jako harmonický celek.
V roce 1886 sepsal básník Jean Moréas první Manifest symbolismu. Vrcholná symbolistická díla vytvořil Maurice Maeterlinck, Paul Valéry, Paul Claudel nebo Otokar Březina.
Symbolističtí malíři navazovali na tvorbu postimpresionisty Gauguina. Roku 1889 se k němu přihlásila francouzská skupina Nabis (Proroci), jejímiž členy byli výtvarníci Maurice Denis, Paul Sérusier [serizje] nebo Jean Édouard Vuillard [vuijár]. K nejznámějším symbolistům patří Odilon Redon nebo Gustave Moreau [moro]. Můžeme sem zařadit i sochaře Augusta Rodina [ogist roden], tvůrce monumentální Brány pekel. V Čechách měl k symbolismu nejblíže sochař František Bílek a malíři Jan Preisler nebo Max Švabinský, částečně rovněž Alfons Mucha.
Gauguin: Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme?
|
Rodin: Brána pekel
Preisler: Černé jezero
Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme?
Která vědní disciplína se zabývá symboly? Co o ní víš?
Srovnej tvorbu symbolistů a prerafaelitů.
|
Jean Moréas (1856-1910)
Řecký básník Ioannis Papadiamantopulos žil v Paříži a psal francouzsky pod pseudonymem Jean Moréas [žán moreas]. Roku 1886 vydal Manifest symbolismu. Brzy se ale od tohoto směru odvrací a zakládá Románskou školu, která hledala inspiraci v antice a klasicismu a upřednostňovala větší srozumitelnost. Do češtiny byly přeloženy pouze jeho Povídky ze staré Francie a několik básní.
Rodin: Boží ruka
|
Jean Moréas: Manifest symbolismu
Moréas na sebe vzal roli teoretika a propagátora symbolismu. V Manifestu symbolismu odsoudil tvorbu parnasistů a požadoval poezii plnou neobvyklých a sugestivních obrazů. Těmto programovým zásadám odpovídá i jeho umělecká tvorba. Ostatní symbolisté ovšem s jeho výklady úplně nesouhlasili...
|
Moreau: Orfeus
Charakterizuj Moréasovu poezii.
Souhlasíš s jeho názory?
|
Maurice Maeterlinck (1862-1949)
Belgický spisovatel Maurice Maeterlinck [moris mátrlink, meterlenk] psal francouzsky. Skládal symbolistické verše, ale proslavil se především jako dramatik – Slepci, Sedm princezen, Pelléas a Mélisanda, Ariana a Modrovous nebo Modrý pták. Psal rovněž eseje – Poklad pokorných, Moudrost a osud, Inteligence květin nebo Velké tajemství. Publikování eseje Smrt bylo zakázáno, protože se v něm postavil na stranu euthanasie. Roku 1911 získal Nobelovu cenu za literaturu.
Co je féerie?
Drama Pelléas a Mélisanda zhudebnil Claude Debussy. Které další skladby tohoto skladatele znáš? Slyšel/a jsi nějakou? Jak se ti líbila?
Co je euthanasie? Co si o ní myslíš? Proč?
|
Maurice Maeterlinck: Modrý pták
Maeterlinckova dramatická féerie líčí snovou výpravu sourozenců Tyltyla a Mytyly za Modrým ptákem. Díky zázračnému diamantu od čarodějky Beryluny ožijí obyčejné věci – Chléb, Cukr nebo Mléko a Kočka se Psem začnou mluvit. Pod vedením Světla navštěvují obě děti za jejich doprovodu různé kraje. V Zemi vzpomínek se setkají s mrtvými prarodiči a sourozenci a získají Ptáka vzpomínky, který ale vzápětí zčerná. Palác Noci obývají Nemoci, Války, Temnoty a Hrůzy, ale modří ptáci, které zde pochytají, na světle zemřou. V lese je zajmou oživlé stromy a divoká zvířata. V Zahradách Štěstí se setkávají s personifikovanými postavami různých Štěstí a Radostí jako Být zdráv, Svěžího vzduchu, Nevinných myšlenek, Běhat rosou bosýma nohama nebo Vidět, co je krásné. Poslední Království budoucnosti obývají dosud nenarozené děti, které Čas posílá na svět. Modrý pták, který v sobě ukrývá „velké tajemství podstaty věcí a štěstí“, jim vždy nějak unikne. Až když se děti probudí, nahlédnou, že domov je nejkrásnějším místem na světě a že zde mají i Modrého ptáka – hrdličku. Dají ho nemocné dcerce sousedky Berlingotové, a ta se jako zázrakem uzdraví.
|
Chtěl/a by ses setkat s někým, kdo zemřel? S kým a proč?
O čem byste si povídali?
Mají zvířata duši? A co věci?
Vážíme si dostatečně věcí, které máme?
Které životní hodnoty jsou pro tebe nejdůležitější? Proč?
Liší se nějak žebříček hodnot tvých spolužáků, rodičů a kamarádů? Jak?
Co si myslíš o Maeterlinckovi?
|
Paul Valéry (1871-1945)
Francouzský básník Paul Valéry pracoval v reklamní agentuře. Hojně navštěvované byly jeho přednášky o umění. Patřil k obdivovatelům Mallarméa. Proslul jako autor básnické skladby Mladá Parka nebo děl Narcis, Pythie a Kouzla. Své eseje vydal v cyklu Verieté a Sešity, který zahrnuje celkem 261 dílů o 26 600 stránkách.
Kdo byli Narcis, Pythie a Parka?
|
Paul Valéry: Mladá Parka
Poému Mladá Parka (1917) psal Valéry přes tři roky. Podle názorů tohoto spisovatele není poezie iracionální a podvědomá tvorba, ale rozumová konstrukce. Valéry vyzdvihoval význam antické tradice, klasicistního řádu a rovnováhy. Před záblesky inspirace upřednostňoval soustavnou práci. Nic z toho ale neubírá jeho dílům na básnivosti.
|
Rodin: Danaovna
Jak se ti líbí Rodinovy plastiky?
Srovnej Valéryho poezii s tvorbou ostatních symbolistů.
Rozumíš jí? Proč?
|
Paul Claudel (1868-1955)
Francouzský spisovatel Paul Claudel [pól klodel] sám sebe považoval za básníka katolického. Pracoval jako konzul a velvyslanec v Číně, USA, Německu, Brazílii, Japonsku, Belgii i Praze (1909-1911). Proslul svými dramaty – Saténový střevíček i básněmi – Patero velkých ód nebo Svaté obrázky z Čech. Claudel patřil k pravidelným návštěvníkům tzv. úterků u Mallarméa.
|
Claudelova poezie
Claudela velmi ovlivnily Rimbaudovy lyrické prózy. Jako křesťan měl ale blíže k Bohu než k rimbaudovské „sezoně v pekle“. Spolu s Valérym bývá považován za nejvýznamnějšího představitele druhé generace francouzských symbolistů, tzv. neosymbolistů.
|
Redon: Kyklop
Najdeš v Claudelově básni rysy moderních uměleckých směrů?
|
Otokar Březina (1868-1929)
Václav Jebavý se narodil v Počátkách u Pelhřimova a zemřel v Jaroměřicích nad Rokytnou. Pracoval jako učitel v Nové Říši na Moravě a žil samotářským životem. Podepsal manifest České moderny. Své rané texty odmítl publikovat a nehlásil se k nim. Pod pseudonymem Otokar Březina vydal básnické sbírky Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu a Ruce a knihu esejí Hudba pramenů. Posmrtně vyšly eseje Skryté dějiny, básně z nedokončené básnické sbírky Země a Březinova korespondence.
Pokus se zjistit o Březinovi více.
Co víš o Bílkovi? Charakterizuj jeho výtvarnou tvorbu. Líbí se ti? Proč?
Bílek: Hudba pramenů
|
Březinova poezie
Březinova díla patří k tomu nejnáročnějšímu a také nejhlubšímu, co lze v české literatuře najít. Ve svých básních se zabýval smyslem života a smrti, poselstvím geniálních jedinců nebo významem lidského společenství. Jeho mystické verše se dotýkají podstaty věcí i jevů a sugestivní formou evokují duševní stavy. Březina je básnícím filozofem, jehož verše sklízejí oprávněný obdiv i dnes.
Bílkova ilustrace k Březinově básnické sbírce Ruce
Březinovy eseje
Vrcholem Březinovy tvorby jsou jeho eseje. Vyšly v souborech Hudba pramenů a Skryté dějiny. Autor v nich řeší podobné problémy jako ve své poezii, stejná jsou i hlavní témata, také způsob nazírání na svět je obdobný.
|
Bílek: Matko!
Rozumíš Březinovým básním? Jak na tebe působí?
Srovnej básně Moje matka a Ruce. O čem pojednávají?
Bílek: Místa harmonie a smíření
Srovnej Březinovu tvorbu básnickou a esejistickou.
Co si Březina myslel o umění?
Na kterých myšlenkách je postavena esej Skryté dějiny?
Porovnej slovníkovou definici pojmu esej s Březinovými texty.
|
Katolická moderna
Bílek u své sochy Modlitba nad hroby
|
Katolická moderna
Katolická moderna sdružovala kněze, kterým se nelíbila zastaralá didaktická a moralistická tvorba křesťanských spisovatelů. Roku 1895 vystoupili almanachem Pod jedním praporem, Karel Dostál-Lutinov publikoval programovou stať Co jest poezie a začal vydávat časopis Nový život (1896-1907). Sigismund Bouška a Xaver Dvořák měli nejblíže k symbolismu. Jindřich Šimon Baar a František Sušil zase zdůrazňovali význam lidových tradic. Hlavním tématem děl katolických modernistů byla víra v Boha.
|
Mé heslo „Odi profanum“.
Cíl umění je Boha ctít.
Co z Boha je, má k Bohu jít –
a tvaru dáti Božím snům.
(Sigismund Bouška)
*Odi profanum = Nenávidím světské
|
Internetové stránky
Symbolismus
Moréas
Maeterlinck
Valéry
Valéry
Valéry: Degas, tanec a kresba
Březina
Březina: Hudba pramenů
Redon, malíř
Rodin, sochař
Bílek, sochař
Exkurze
Muzeum Františka Bílka, Praha
Bílkova vila, Chýnov u Tábora
Mucha: Slovanská epopej, Moravský Krumlov
Památník Maxe Švabinského, Kroměříž
Mucha: Slovanská epopej: Zavedení slovanské liturgie
|
Doporučená četba
Batůšek, Stanislav: Katolická moderna, Arca JiMfa, Třebíč 1996
Box 1994/1 (časopis, téma Bílek a Březina)
Březina, Otokar: Básně, Československý spisovatel, Praha 1958
Březina, Otokar: Eseje, Votobia, Olomouc 1996
Březina, O.: Nebezpečné sklizně, Československý spisovatel, Praha 1968
Claudel, Paul: Múza milost, přel. I.Slavík, Mladá fronta, Praha 1969
Deml, Jakub: Mé svědectví o Otokaru Březinovi, Votobia, Olomouc 1994
Francouzský symbolismus, Československý spisovatel, Praha 1974
Jan Preisler, 1872-1918, Praha 2003 (katalog k výstavě)
Lakomá, Emilie: Úlomky hovorů Otokara Březiny, Jota, Brno 1992
Maeterlinck, Maurice: Modrý pták, přel. S.Bartošová, SNKLU, Praha 1963
Putna, Martin C.: Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918, Torst, Praha 1998
Redon, Odilon: Samomluvy, přel. J.Hamzová, Torst, Praha 1996
Stavba ve výši, Sborník věnovaný památce Otokara Březiny, Blok, Praha 1970
Tille, V.: Maurice Maeterlinck, Praha 1910
Valéry, Paul: Básně, přel. J.Palivec, BB art, Praha 2001
Valéry, P.: Literární rozmanitosti, Praha 1990
Valéry, P.: Pan Teste, přel. M.Žilina, Odeon, Praha 1971
Vlídná setkání, Vzájemná korespondence Otokara Březiny a Sigismunda Boušky, Votobia, Olomouc 1996
Zajatci hvězd a snů, Argo, Praha 2000 (katalog k výstavě)
Zika, Josef: Otokar Březina, Melantrich, Praha 1970
|
Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.
Jaký je tvůj názor na symbolismus?
Švabinský: Splynutí duší
Mucha: Slovanská epopej: Slavnost Svantovítova na Rujaně
|
|