Historie ukázala, že přestože byl Šaldův úsudek velmi dobrý, ne vždy byl zcela objektivní. Některé spřátelené autory neúměrně protěžoval (Růžena Svobodová), na jiné si vyloženě zasedl (J.Karásek, K.Hlaváček, F.Šrámek, V.Mrštík, K.Čapek). Naštěstí se dokázali prosadit i přes překážky, které jim kladl. Šaldův vliv byl tak silný, že někteří spisovatelé přestali po jeho zdrcující kritice zcela psát! Jindy byl zase usvědčen z povrchnosti – o sbírce povídek psal jako o sbírce básní, takže ji zřejmě nečetl a znal ji pouze z doslechu...
Vysvětli přesný význam slov kritika, sebekritika, literární kritika, kritizování a kritérium.
Adolf Hoffmeister: Estét
|
FRANTIŠEK XAVER ŠALDA
* 22. 12. 1867 (Liberec)
† 4. 4. 1937 (Praha)
František Xaver Šalda byl nejvýznamnějším českým literárním kritikem. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze začal studovat práva, ale fakultu nedokončil. Živil se jako novinář, psal literární hesla do Ottova slovníku naučného a působil na Univerzitě Karlově jako soukromý docent pro dějiny moderních západoevropských literatur.
Původně měl Šalda spisovatelské ambice, ale jeho povídka Analýza se setkala se zdrcujícím odmítnutím. Pokusil se tedy svůj záměr vysvětlit teoreticky ve stati Syntetism v novém umění (1892). Její ohlas už byl mnohem pozitivnější, a proto se Šalda vydal na dráhu kritika. Umělecké tvorbě se však věnoval dál. Jeho prózy (Život ironický a jiné povídky, Loutky i dělníci boží) či divadelní hry (Dítě, Zástupové) byly celkem úspěšné, ale zcela je zastínila tvorba esejistická a kritická.
Šalda chtěl, aby literární kritika nebyla pouhým teoretizováním, ale aby se vyrovnala svou kvalitou uměleckým dílům. Nepovažoval kritiku za součást literární vědy, ale umění.
Šaldův význam na poli kritiky spočívá především v soustavnosti. Pilně četl nové knihy a snažil se o každé referovat, ať už se mu líbila nebo ne. Dovedl také překonat generační kritéria a oceňoval nejen tvorbu autorů z okruhu České moderny, ale také představitele meziválečné avantgardy (O nejmladší poezii české). Ve svých hlubokých analýzách se vracel i do minulosti (Génius Shakespearův a jeho tvorba, Básnická osobnost Dantova). Jako jeden z prvních teoretiků ocenil přínos Karla Hynka Máchy a poznal jeho velikost (do té doby byl Mácha vnímán vědci hlavně jako byronista, tj. napodobitel Byrona). Svými články i překlady zprostředkoval Čechům výboje prokletých básníků (J.A.Rimbaud, božský rošťák) a dalších moderních umělců. Šaldovy kritiky vyšly v souborech Juvenilie a Mladé zápasy.
Šalda byl spolu s Macharem hlavním autorem manifestu Česká moderna (1895). K jeho nejvýznamnějším knihám patří Boje o zítřek a Duše a dílo, ze samostatných esejí potom O tak zvané nesmrtelnosti díla básnického nebo Mácha snivec i buřič.
|
Literární kritika
Literární kritika je dnes vedle literární teorie a literární historie považována za základní disciplínu literární vědy. Počátky literární kritiky jsou spjaty se vznikem časopisů, které začaly v recenzích referovat o kulturním dění a v kritikách hodnotit kvalitu uměleckých děl. Prubířským kamenem české literární kritiky byly posudky na Máchův Máj. Jeden z jeho kritiků Josef Krasoslav Chmelenský (1800-1839) je považován za prvního opravdového kritika u nás. Divadelní kritice se věnoval Jan Neruda. Literární kritiku pozdvihl Karel Havlíček Borovský, který rozcupoval Tylovu novelu Poslední Čech.
Secesní knižní vazba od Emanuela Nováka
Jak se Šalda dívá na roli kritika a význam kritiky?
Souhlasíš s jeho argumenty?
Neměl přehnané ambice?
Podařilo se mu vlastní koncepci literární kritiky realizovat?
Které další české kritiky znáš?
Myslíš si, že je práce kritika důležitá i dnes? Proč?
|
F.X.Šalda: Boje o zítřek
Obsah: Experimenty, Spisovatel, umělec, básník, Osobnost a dílo, Hrdinný zrak, Alej snu a meditace ku hrobu Jana Nerudy, Žena v poesii a literatuře, Geniova mateřština, Auguste Rodin, Nová krása: její genese a charakter, Ethika dnešní obrody aplikovaného umění, Problém národnosti v umění, Umělecký paradox, Tvůrčí činy, Násilník snu, Kritika pathosem a inspirací, Ležela země přede mnou, vdova po duchu
F.X.Šalda: Duše a dílo
Obsah: Jean Jacques Rousseau, básník a myslitel. Prolog k romantismu, Karel Hynek Mácha a jeho dědictví, Božena Němcová, Svatopluk Čech, Několik poznámek o Jaroslavu Vrchlickém, Románové dílo Terézy Novákové, Vilém Mrštík, Antonín Sova, sensitiv a visionář, Vývoj a integrace v poesii Otokara Březiny, Dvě stati o díle Růženy Svobodové, Hana Kvapilová, Henrik Ibsen, Émile Zola, Joris Karl Huysmans, Mladý Flaubert. Epilog romantismu
|
F.X.Šalda: Boje o zítřek
V knize esejí Boje o zítřek (1905) se Šalda zabývá obecnými otázkami umělecké tvorby a impulzy, které znamenaly zásadní proměnu literatury i výtvarného umění. Obšírně zde rovněž vysvětluje své pojetí literární kritiky. Obdivně se vyjadřuje zvláště o Rodinovi a Nerudovi.
F.X.Šalda: Duše a dílo
Ústředním tématem knihy esejí Duše a dílo (1913) je romantismus a jeho rozmanité projevy. Šalda ovšem neuznává jeho úzké historické vymezení a všímá si romantických rysů v tvorbě nejrůznějších autorů. Na rozdíl od jeho předchozí knihy jde výhradně o sbírku literárních medailonů věnovaných jednotlivým osobnostem české i světové kultury. Šalda se velmi kriticky dívá na dílo jinak uznávaných autorů jako byli Čech nebo Mrštík.
|
Porovnej Šaldovy eseje s Březinovými.
Dozvěděl/a ses z ukázky něco nového o Nerudovi? Co?
Ovlivnil tento text tvůj názor na Nerudu a jeho tvorbu?
Šalda se později k tématu vrátil. Srovnej jeho stať Neruda poněkud nekonvenční s Alejí snu a meditace ku hrobu Jana Nerudy. Jak se Šaldovy názory během 30 let proměnily?
Co víš o autorech, kterým se Šalda věnuje ve své knize?
Vyber si jednoho z nich a zpracuj jeho medailon.
Srovnej svůj medailon s názory F.X.Šaldy.
Změnily Šaldovy argumenty tvůj pohled na daného spisovatele?
Jak se Šalda dívá na tvorbu Viléma Mrštíka?
Souhlasíš s ním? Proč?
Dokážeš vyvrátit Šaldovy argumenty?
|
Šaldovy časopisy
Šalda spolupracoval s řadou významných časopisů (Literární listy, Rozhledy). Sám redigoval Volné směry (1902-1907), Novinu (1908-1912), Českou kulturu (1912-1914), Kmen (1917-1919) a Kritiku (1924-1925). Vydával časopis Tvorba (1925-1928), který po zákazu komunistického tisku předal Juliu Fučíkovi, a Šaldův zápisník (1928-1937).
Časopis Volné směry
Které kulturní časopisy znáš? Čteš je? Proč?
Jak se liší od komerčních společenských časopisů?
|
Šaldův zápisník
Časopisem Šaldův zápisník (1928-1937) si všeobecně uznávaný kritik splnil svůj sen. Až do konce života ho plnil pouze vlastními příspěvky – esejemi, kritikami, polemikami, ale i literárními díly. Šlo o unikátní počin, který měl u nás obdobu pouze v Demlových Šlépějích.
F.X.Šalda o Dykovi
Šaldovy vysoké nároky na umělce a jejich tvorbu ukazuje kritika Dykovy dramatizace proslulého Cervantesova románu Zmoudření dona Quijota.
|
Obálka časopisu Novina
Vysvětli Šaldův pojem „věrojatnost“. Co si o něm myslíš?
Mohou být literární kritiky pozitivní?
Jaký je rozdíl mezi kritizováním a psaním kritik?
Píší se kritiky pouze na literární díla, nebo se zaměřují i na jiné oblasti? Na které?
Kde se můžeme setkat s kritikami?
Co je impresionistická kritika?
Jaký je rozdíl mezi recenzí, kritikou a reklamou?
Co se Šaldovi nelíbilo na Dykově divadelní hře?
Souhlasíš s jeho názory? Proč?
Co nového ses dozvěděl/a z Šaldovy kritiky?
|
Internetové stránky
Šalda, přehled děl
Šaldovy články, výběr
Šalda: O tak zvané nesmrtelnosti díla básnického
Společnost F.X.Šaldy
Tipy
Šaldův zápisník vyšel znovu v 90. letech 20. století
Česká literatura na Internetu, recenze
Jurkovičovy Pustevny v Rožnově pod Radhoštěm propojují secesní architektonické prvky s lidovými.
|
Doporučená četba
Buriánek, František: Kritik F.X.Šalda, Československý spisovatel, Praha 1987
Čítanka českého myšlení o literatuře, Československý spisovatel, Praha 1976
Čteme z F.X.Šaldy, SPN, Praha 1981
Experimenty, Český literární esej z přelomu 19. a 20. století, Melantrich, Praha 1985
F.X.Šalda 1867 1937 1967, Academia, Praha 1968
Lantová, Ludmila: Hledání hodnot, O literární kritice devadesátých let, Praha 1969
Máchal, Jan: Boje o nové směry v české literatuře (1880-1900), Praha 1926
Mokrejš, Antonín: Duchovní svět F.X.Šaldy, Torst, Praha 1997
Mourková, Jarmila: Růžena Svobodová, Melantrich, Praha 1975
Soubor díla F.X.Šaldy (29 svazků), Torst
Svoboda, Ludvík: F.X.Šalda, Melantrich, Praha 1967
Šalda, František Xaver: Básně, Praha 1997
Šalda, F.X.: Boje o zítřek, Duše a dílo, Melantrich, Praha 1973
Šalda, F.X.: České medailony, SNKLHU, Praha 1959
Šalda, F.X.: Kritické projevy (13 svazků)
Šalda, F.X.: O předpokladech a povaze tvorby, Československý spisovatel, Praha 1978
Šalda, F.X: Z období zápisníku (2 svazky), Odeon, Praha 1988
Šaldův slovník naučný, Praha 1986 (hesla pro Ottův slovník naučný)
Volné směry, Časopis secese a moderny, Torst, Praha 1993
|
Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.
Napiš literární kritiku.
Kterými kvalitativními kritérii budeš umělecké dílo měřit?
Max Švabinský: F.X.Šalda
|
|
