Obsah
Duchovní literatura
Světská literatura
Středověké divadlo
Staroslověnská literatura
Latinská literatura v Čechách
Staročeská literatura
Karel IV. a jeho doba
Husitské písemnictví
Korunovace císaře Karla Velikého papežem
|
EVROPSKÝ STŘEDOVĚK
Stěhování národů začalo vpádem Hunů, ale při osidlování Evropy byli nejúspěšnější Germáni, kteří vytlačili keltské obyvatelstvo a zničili západořímskou říši, a Slované. Na podobě středověké Evropy se podílela řada odlišných civilizací. Pyrenejský poloostrov patřil až do roku 1492 muslimům. Jihovýchod Evropy ovládala byzantská říše, kterou vyvrátili muslimští Turci (v roce 1453 dobyli Konstantinopol a zastaveni byli až v roce 1683 u Vídně). Barbarské státy postupně přijímaly křesťanství buď z Říma (latinská církev), nebo z Konstantinopole (řecká církev). Největším z nich byla franská říše (482-843), která se rozkládala na území dnešní Francie, Itálie a Německa. Židům, kteří žili v diaspoře po celé Evropě, byla upírána základní práva (bydleli v uzavřených ghettech a museli čelit pogromům).
Církev byla jedinou institucí, která přežila pád západořímské říše. Pečovala o šíření křesťanství, ale zároveň usilovala o světskou moc. Dostávala se tak do konfliktu s panovníky, kteří naopak chtěli zasahovat do věcí církevních. Vše začalo sporem o investituru mezi papežem a císařem Svaté říše římské, který skončil kompromisem. Dokázali se shodnout na křížových výpravách, ale když francouzský král zajal papeže, ocitla se církev v krizi.
|
Periodizace
Nejčastěji je za začátek středověku považován pád západořímské říše (476 n.l.), tato nová epocha ale přicházela postupně během dlouhého období stěhování národů (4. až 6. stol. n.l.). Dalším významným mezníkem bylo uzavření antických škol (529 n.l.) východořímským císařem Justiniánem. Vítězství křesťanství nad pohanstvím bylo také velmi postupné a v Evropě trvalo několik staletí. Středověk dělíme na raný (5. až 11. stol.) vrcholný (1050-1300) a pozdní (14. až 15. stol.). Za jeho konec je považován rok 1492, kdy Kolumbus objevil Ameriku. Důležitým mezníkem byl také vynález knihtisku (1445) nebo nástup reformace (1517).
|
Umělecké slohy
|
Umělecké slohy
Barbarské kmeny si přinesly vlastní kulturu, ale ta postupně splynula s křesťanským uměním. Od vzniku křesťanství v 1. stol. n.l. až do 6. stol. mluvíme o raně křesťanském umění. V části Evropy na něj plynule navazuje umění byzantské, které se prosadilo na územích pod vlivem východní (řecké) církve. V 9. stol. dochází k velkému rozvoji umění na dvoře císaře Karla Velikého (karolinská renesance). Jednotný románský sloh se prosadil až v 11. stol. Ve 12. stol. ho vystřídala gotika (původně hanlivý název umění barbarských Gótů mu dali v době renesance humanisté). Umělecká díla často vznikala na zakázku církve, jejich autory většinou neznáme.
Popiš hlavní rysy raně křesťanského umění, románského slohu a gotiky.
|
|
Pohanské tradice
|
Pohanské tradice
Řekové a Římané považovali ostatní obyvatele Evropy za barbary. Keltové, Germáni nebo Slované se s nimi sice nemohli měřit, ale i tyto národy měly své tradice (kulturu, mytologii), které si uchovaly i po přijetí křesťanství. Našly si místo v lidové slovesnosti (nadpřirozené bytosti, pověry) a ovlivnily i náročnější uměleckou tvorbu – islandské Eddy (bohové Odin, Thor a Loki), německá Píseň o Nibelunzích (trpaslíci), artušovské legendy (čaroděj Merlin) atd. Slovanská mytologie se bohužel nedochovala, známe pouze jména a funkce některých bohů (Perun, Svarog, Dažbog, Triglav, Radegast, Veles, Mokoš, Svantovít…).
Znáš nějaký příběh z germánské mytologie?
Co víš o slovanských bozích?
|
|
Latinské písemnictví
|
Latinské písemnictví
Latina byla oficiálním jazykem katolické církve. Díky tomu se mezi sebou domluvili všichni evropští vzdělanci. Latinsky psali teologové i umělci. Jen několik lidí ovládalo navíc řečtinu nebo hebrejštinu a mohlo překládat antické spisy do latiny. Knihy, které nebyly do latiny přeloženy, jako by ani neexistovaly. Protože často neznáme autory ani názvy jednotlivých děl, označujeme je prvními slovy, která většinou následovala po slově incipit (začíná se).
|
Latina
Z mluvené (vulgární) latiny vznikly románské jazyky. O které jazyky se jedná?
Které profese používají latinu i v současnosti?
Co je mrtvý jazyk?
Které vymřelé jazyky znáš?
K čemu může být dobré tyto jazyky ovládat?
|
Národní literatury
|
Národní literatury
Vedle latinských textů začínají vznikat i významná literární díla v národních jazycích (anglický epos Beowulf, okcitánská kurtoazní poezie, francouzská Píseň o Rolandovi, španělská Píseň o Cidovi, ruské byliny...).
Postupně se do nich překládají významné texty počínaje Biblí a náboženskými knihami a konče beletrií. Zatímco při překladech Bible záleželo na každém slovu, překladatelé uměleckých textů pracovali s původními náměty velmi volně.
Jednotlivé národy přizpůsobily existující písmo svým jazykům. Tato písma se dále vyvíjela samostatně a každé se vydalo jinou cestou.
|
Kterými dalšími jazyky se mluví v Evropě?
Co je jidiš?
|
Písemnictví na českém území
|
Písemnictví na českém území
Nejstarší literární památky (Proglas, píseň Hospodine, pomiluj ny) vznikly po roce 863 na území Velké Moravy díky činnosti Konstantina a Metoděje, kteří zde šířili křesťanství ve staroslověnštině a vytvořili pro ni speciální písmo – hlaholici. Česká knížata dala v 10. stol. přednost papeži a latinské kultuře (legendy, Kosmova Kronika česká). Od 13. stol. se začíná psát česky (píseň Svatý Václave, česká Alexandreida) a německy (Oráč z Čech).
|
Do kterých skupin dělíme slovanské jazyky?
|
Středověká vzdělanost
Disputace na středověké univerzitě
|
Středověká vzdělanost
Centrem středověké vzdělanosti byly kláštery, kde mniši opisovali knihy, a sídla církevních hodnostářů (papež, arcibiskupové, biskupové), kde se nacházely katedrální školy pro budoucí kněze. Ve 12. stol. začaly vznikat první univerzity, které nabízely studium teologie, medicíny, práv a svobodných umění (artistická fakulta). Nejvýznamnější univerzitou byla pařížská Sorbonna. Vzdělávání bylo rozděleno na trivium (gramatika, rétorika, logika) a kvadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie, múzika). Na univerzitách mohli studovat i laici (šlechtici, měšťané), kteří neusilovali o dráhu duchovních. Děti šlechticů se vzdělávaly spíše v šermu a jízdě na koni. Prvorozený syn dědil majetek, ostatní čekala dráha kněze. Měšťané se sdružovali do mistrovských cechů, které si vychovávaly mladé tovaryše.
|
Mnich linkuje stránky v knize.
|
Vznik knihy
Příprava pergamenu byla velmi náročná.
|
Vznik knihy
Ve středověku začaly být nahrazovány papyrové svitky volnými obdélníkovými listy pergamenu nebo papíru, které se na jedné straně sešily, aby se v nich dalo listovat. Tak vznikly první kodexy. Z nich se později vyvinula kniha s pevnou koženou vazbou. Středověké knihy byly velmi drahé (pergamen se vyráběl z kůže zvířat, obálka bývala posázena drahokamy) a vzácné (psaly se ručně husím brkem, obsahovaly řadu obrázků).
Pergamen se začal používat v Persii (6. stol. př.n.l.), odkud se dostal do Říma a během 4. stol. n.l. se rozšířil po celé Evropě. Šlo o vyčiněnou kůži ovcí a koz. Materiál byl trvanlivý, ale velmi drahý, proto se používal opakovaně. Staré písmo se vyškrábalo, čímž vznikl tzv. palimpsest, na který se mohlo opět psát.
Papír se dostal do Evropy prostřednictvím Arabů až v roce 1154, tedy 1000 let po jeho vynálezu v Číně. První papírna byla postavena ve Španělsku. Nevyráběl se ze dřeva jako dnes, ale z textilních vláken (staré provazy, látky...).
|
Kodexy neměly pevnou vazbu.
Středověké knihy bývaly pozlacené a vykládané drahokamy.
|
Internetové stránky
Ústav pro klasická studia
Cornwell scribe works, iluminované rukopisy
Early Medieval Painting, galerie
Gotika, informace, reprodukce
Gotika, informace, reprodukce
Středověk na Seznamu, odkazy
Evolution of the medieval Book, historie
Art roman, románské umění
Paleografická čítanka, rukopisy
Digitální knihovna NK, rukopisy
Cennino D' Andrea Cennini: Kniha o umění středověku
Exkurze
Faber, středověké město
Velké Losiny, ruční papírna
Carcassone, francouzské středověké město
|
Doporučená četba
Beranová, Magdalena: Slované, Panorama, Praha 1988
Curtis, E.R.: Evropská literatura a latinský středověk
Dějiny českého výtvarného umění I, Od počátku do konce středověku
Dostálová, R.: Byzantská vzdělanost, Praha 1990
Edda, přel. L.Heger, SNKLU, Praha 1962
Franzen, August: Malé církevní dějiny, Zvon, Praha 1992
Greenová, M.J.: Keltské mýty, přel. M.Kovář, NLN, Praha 1998
Kidson, P.: Románské a gotické umění, přel. J.Solperová, Praha 1973
Lassus, J.: Rané křesťanské a byzantské umění, přel. K.Benda, Praha 1971
Le Goff, J.: Kultura středověké Evropy, přel. I.Murasová, Praha 1998
Le Goff, J.: Středověká imaginace, přel. J.Čermák, Praha 1991
Matthew, Donald: Svět středověké Evropy, Knižní klub, Praha 1996
Page, R.I.: Severské mýty, přel. J.Odehnalová, NLN, Praha 1997
Petoia, Erberto: Středověké mýty a legendy, přel. I.Kurzová, Volvox globator, Praha 1998
Pijoan, José: Dějiny umění, 3. a 4. díl
Spunar, Pavel: Kultura českého středověku, Odeon, Praha 1987
Ulmann, Ernst: Svět gotické katedrály, Vyšehrad, Praha 1987
Váňa, Zdeněk: Svět slovanských bohů a démonů, Panorama, Praha 1990
Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu
Zástěrová, B.: Dějiny Byzance, Praha 1992
|
Připrav si referát o některé z uvedených knih nebo internetových stránek.
Středověký rukopis
Strahovský evangeliář
|
|
