Kníže Rostislav byl za své zásluhy o pravoslavnou církev svatořečen.
|
STAROSLOVĚNSKÁ LITERATURA
O nejstarších dějinách Slovanů máme jen kusé zprávy ze středověkých kronik, listin a legend. Významné jsou i archeologické nálezy. Nejstarší písemné památky na našem území vznikly za vlády velkomoravského knížete Rostislava (846-870), který do země pozval křesťanskou misii z Konstantinopole. Byzantský císař Michal III. i patriarcha Fótius mu vyhověli a v roce 863 poslali na Velkou Moravu dva věrozvěsty – soluňské bratry Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Aby jim slovanské obyvatelstvo rozumělo, vytvořili z místního makedonského nářečí staroslověnštinu a vymysleli pro ni nové písmo – hlaholici. O jejich úspěchu svědčí i to, že na Svatoplukově dvoře přijal od Metoděje křest český kníže Bořivoj. Po Metodějově smrti byl ale jeho nástupce Gorazd s dalšími stoupenci staroslověnské liturgie vyhnán a jejich místo zaujali latinští kněží. Staroslověnské písemnictví se dále rozvíjelo v Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku a částečně i v Čechách (Sázavský klášter a v době Karla IV. klášter Na Slovanech, dnešní Emauzy). Staroslověnština (církevní slovanština) zůstala bohoslužebným jazykem v pravoslavné církvi.
|
Historie
Bohemia získala svůj název podle keltského kmene Bójů, který vytlačili germánští Markomani a Kvádové. Slovanské kmeny postupovaly na západ od 5. stol. n.l. Na začátku 7. stol. založil franský kupec první kmenový svaz Slovanů. Sámova říše ale podlehla náporu Avarů. Prvním státem na našem území byla Velkomoravská říše (830-907). Vládla zde knížata Mojmír I. (získal Pribinovo nitranské knížectví), Rostislav (pozval Konstantina a Metoděje), Svatopluk (ovládl Čechy) a Mojmír II. (byl poražen Maďary).
|
Staroslověnské písemnictví
Těžiště cyrilometodějské misie spočívalo v šíření křesťanské víry v řeči, které by obyvatelé Velké Moravy rozuměli. Proto Konstantin s Metodějem hlavně překládali důležité texty do staroslověnštiny. Nejprve biblické knihy (evangelia), právní normy (Zákon sudnyj ljudem) a spisy církevních otců. Kromě toho psali i skladby původní (Proglas, Abecední modlitba...). Většina staroslověnských děl vznikla mimo naše území po vyhnání jejich žáků knížetem Svatoplukem.
|
Konstantin: Proglas
Proglas je vůbec první původní literární památka, která vznikla na našem území. Autorství této veršované předmluvy k překladu čtyř evangelií je připisováno Konstantinovi. Vysvětluje se v ní důvod cyrilometodějské misie a obhajuje smysl šíření křesťanské víry ve srozumitelném jazyce.
|
Postava oranta z Mikulčic.
Proč jsou národy bez knih „nahé“? Co jsou „knihy“?
|
Panonské legendy
Relikviář v podobě knihy
|
Panonské legendy
Činnost moravských věrozvěstů popisují tzv. Panonské legendy – Život sv. Konstantina-Cyrila a Život sv. Metoděje. Před příchodem na Velkou Moravu působili v říši Chazarů u Černého moře. Díky zázraku objevili na Krymu ostatky sv. Klimenta, jednoho z prvních papežů. Když přišli do Říma (867) obhajovat staroslověnskou bohoslužbu, vzali je s sebou a slavnostně je uložili do baziliky San Clemente. Papež liturgii v novém jazyce sice schválil, ale Konstantin (†869) v Římě onemocněl, a proto se už do Velkomoravské říše nevrátil. Vstoupil do kláštera, přijal řádové jméno Cyril a brzy zemřel.
Metoděj (†885) byl jmenován moravským arcibiskupem, ale cestou zpět ho zajal solnohradský arcibiskup. Na Velkou Moravu se dostal až po třech letech. V roce 880 znovu obhájil staroslověnskou liturgii před papežem, ale brzy po jeho smrti byli slovanští kněží vyhnáni. Většina odešla do Bulharska.
|
Sv. Cyril a sv. Metoděj
Cyril a Metoděj byli za své zásluhy o šíření křesťanství svatořečeni, v roce 1400 se stali moravskými zemskými patrony a později patrony českými i evropskými.
|
Sázavský klášter
|
Staroslověnské písemnictví v Čechách
Centrem staroslověnského písemnictví v Čechách byl Sázavský klášter, který založil sv. Prokop společně s knížetem Oldřichem v roce 1032. Na jeho půdě vznikly staroslověnské legendy o českých světcích (sv. Václav, sv. Ludmila), ale dochovaly se pouze tzv. Pražské hlaholské zlomky. Po církevním schizmatu donutil kníže Spytihněv II. mnichy k odchodu do Uher (1056-1062). Zpět je pozval Vratislav II, ale když byla staroslověnská liturgie zakázána, kníže Břetislav II. mnichy definitivně vyhnal (1097).
|
Sv. Prokop
Podle legend žil Prokop jako poustevník v sázavských lesích. Když se ho snažil pokoušet ďábel, zapřáhl ho do pluhu a zoral s ním pole. Po setkání s knížetem Oldřichem založil Sázavský klášter a stal se jeho opatem. Sv. Prokop je patronem české země, horníků a rolníků.
|
Hospodine, pomiluj ny
|
Hospodine, pomiluj ny
Staroslověnská duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny pochází z 10. stol. Zachovala se její počeštěná verze, která přežila vyhnání mnichů ze Sázavského kláštera. Zpívala se nejen v kostele, ale také při významných příležitostech (korunovace).
Hospodine, pomiluj ny
Hospodine, pomiluj ny! *(smiluj se nad námi)
Jezu Kriste, pomiluj ny!
Ty spase všeho mira, *(spasiteli celého světa)
spasiž ny i uslyšiš, *(spas a vyslyš nás)
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine
žizň a mir v zemi! *(úrodu a pokoj)
Krleš! Krleš! Krleš! *(Kyrie eleison = Pane, smiluj se)
|
|
Leoš Janáček (1854-1928) složil na motivy písně Hospodine, pomiluj ny Glagolskou mši.
|
Hlaholice
Kyjevské listy zřejmě pocházejí z českého území.
|
Jazyk a písmo
Staroslověnština je mrtvý slovanský jazyk. Jako církevní slovanština se tento jazyk používá při bohoslužbách v pravoslavné církvi. Staroslověnština vznikla z makedonského nářečí, kterým se mluvilo v okolí Soluně, odkud pocházeli Konstantin s Metodějem.
Za autora hlaholice je považován Konstantin. Na rozdíl od dnešního písma se psalo pod řádky, písmena jsou tedy zarovnána nahoře. Velmi volně vycházejí z malých písmen řecké abecedy.
Cyrilice vznikla o něco později na území Bulharska a během 12. stol. zcela vytlačila hlaholici. Je založena na velkých písmenech řecké alfabety a některých znacích hlaholice.
Později se z ní vyvinula azbuka (původní názvy prvních dvou písmen byly „az“ a „buky“), která se používá v Rusku, Bulharsku a dalších státech. Tyto abecedy mají zvláštní znaky pro tzv. jery (tvrdé a měkké znaky), které se v živých slovanských jazycích nevyslovují.
|
Cyrilice
Proglas psaný cyrilicí
|
Internetové stránky
Cyril a Metoděj
Všeználek, hlaholice, cyrilice, azbuka
Sázavský klášter, informace
Slavistické stránky
Kyjevské listy
|
Doporučená četba
Třeštík, Dušan: Vznik Velké Moravy
Sázava, Památník staroslověnské kultury v Čechách, Odeon, Praha 1988
Svatí spojují národy, Panevropa, Praha 1995
Vašica, Josef: Literární památky z epochy velkomoravské 863-885, Vyšehrad, Praha 1996
|
Připrav si referát o některé z uvedených knih nebo internetových stránek.
|
