on-line Tiráž on-line
 Elektronická učebnice literatury > Světová literatura do roku 1945 > Rusko (SSSR)  © Radek Sárközi 

zvětšit

Gustav Klucius: Leninův prapor


celkový pohled

Lomonosovova univerzita v Moskvě


zvětšit

Olexij Šovkuněnko: Muchinův pomník Dělník a kolchoznice v Moskvě


zvětšit

Arkadij Rusin: Leninův příjezd do Petrohradu na podzim roku 1917

RUSKO (SSSR)

Rusko se stalo prvním státem, kde se dostali k moci komunisté. Lenin, Stalin, Trockij a další revolucionáři prosazovali (na rozdíl od Marxe) nastolení diktatury proletariátu násilnou cestou. Ve feudálním Rusku ale dělnická třída prakticky neexistovala a diktátory se stali samotní komunističtí vůdci. Zvláště kolem Stalina se vytvořil nebývalý kult osobnosti a tento vládce si v ničem nezadal s nejhoršími ruskými cary. Lidský život neměl v zemích Sovětského svazu prakticky žádnou hodnotu. Například v době tzv. válečného komunismu (vyhlášeného Leninem) mohl být dělník, který se rozhodl stávkovat, okamžitě popraven, protože jeho čin byl považován za dezerci. Miliony lidí zemřely díky hladomorům způsobených neuváženou kolektivizací zemědělství. Nepočítaně bylo obětí vládního teroru a genocidy obyvatelstva.

zvětšit

Nejlepší kolchoznice a dělnice do leninské strany (propagační plakát Sergeje Sokolova)

Socialistický realismus

Komunistický režim nejprve využíval všechny umělce, kteří se postavili na jeho stranu. Brzy ale začalo pronásledování nejen jeho odpůrců, ale také avantgardních tvůrců, jejichž umění bylo označeno nálepkou zrůdný formalismus. V průběhu 30. let 20. století se stal oficiálním proudem socialistický realismus. Tento termín razil marxistický teoretik Lunačarskij a ideolog Ždanov. V jeho duchu tvořil Gorkij, Šolochov, Tolstoj, Fadějev nebo Leonov a řada podprůměrných umělců. Teoreticky vycházel socialistický realismus z myšlenek Marxe, Engelse a Lenina, který v knize Stranická organizace a stranická literatura definoval svou teorii odrazu. Podle Lenina umění vychází ze skutečnosti, ale zároveň na ni aktivně působí. Zásadní byl kladný vztah autora ke komunismu. Socialistický realismus tematicky čerpá z revolučních změn, zachycuje třídní boj, opěvuje pracovní hrdinství a budovatelský optimismus a odsuzuje nepřátele revoluce. Šlo tedy o nástroj oficiální propagandy a s uměním ani skutečností neměl socialistický realismus mnoho společného.



Socialistický realismus se projevil i v pompézní architektuře, pomníkové tvorbě nebo výtvarném umění. Vznikaly agitační divadelní představení, propagandistické filmy a plakáty. Oficiální umělci se sdružovali ve státem kontrolovaných a podporovaných svazech a získali mnohé výhody. Díla ostatních byla cenzurována a jejich autoři mohli skončit ve vězení, GULAGu nebo na popravišti.
Nástup komunismu v Rusku
Na počátku 20. stol. začalo Rusko směřovat k demokracii, ale ke konci 1. sv. války zde proběhla Říjnová revoluce (1917). Země se ocitla v občanské válce, ve které se proti sobě postavili bolševici (rudí) a zastánci starých pořádků (bílí), které podporovala zahraniční intervenční vojska. Do bojů se zapojili i českoslovenští legionáři. Po vítězství bolševiků vedených Vladimirem Iljičem Leninem (1870-1924) se stalo Rusko největší totalitní zemí a řada obyvatel emigrovala do ciziny, aby si zachránila život. Za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina (1878-1853) se poměry v nově ustaveném Svazu sovětských socialistických republik (1922), který tvořilo 15 států (Ukrajina, Bělorusko, pobaltské republiky...), ještě zhoršily. Charakterizovaly je stranické čistky, zinscenované politické procesy, pronásledování lidí za jejich názory, ničení církevních památek, zavírání oponentů do pracovních táborů (GULAG), vraždění, bezpráví, vzrůstající moc tajné policie (Čeka, NKVD, KGB), hladomory a všudypřítomný strach a teror. Zemědělství rozvrátila kolektivizace. Obrovské prostředky se investovaly do budování těžkého průmyslu. Oficiální ideologií se stal ateismus a marxismus-leninismus.

  • Jak se v Rusku naplnilo rčení, že revoluce požírá vlastní děti?
  • Jaký je tvůj názor na komunismus a komunisty?
  • Byl horším diktátorem Lenin nebo Stalin?
  • Co víš o Trockém?

    zvětšit

    Boris Běrezovskij: Náš vůdce veliký Stalin

  • Co si myslíš o socialistickém realismu?
  • Souhlasíš s Lunačarským? Proč?
  • Jaký je rozdíl mezi umění a propagandistickou tvorbou?
  • Kteří umělci byli pronásledováni komunistickým režimem? Jak skončili?
  • Michail Bulgakov (1891-1940)
    Bulgakov vystudoval lékařskou fakultu, ale rozhodl se živit literaturou. Jeho díla byla cenzurována, dramata zakazována a prózy nesměly vycházet. Po telefonickém rozhovoru se Stalinem dostal prostor v moskevském divadle MCHAT. Bulgakov je autorem fantastických satir Osudná vejce, Psí srdce a Diaboliáda, divadelních her Dni Turbinových (na motivy románu Bílá garda) nebo Zojčin byt a románů Divadelní román či Mistr a Markétka. Napsal také biografii Život pana Molièra.

    Michail Bulgakov: Mistr a Markétka

    V divadelním románu Mistr a Markétka se střídají dvě dějové roviny – příběh Piláta Pontského, o kterém píše Mistr svůj román, a příchod ďábelského Wolanda do současné Moskvy. Tragický příběh totalitní mocí umlčeného Mistra, jeho lásky k Markétce a těžké rozhodování Piláta o osudu Ježíše (Ješua Ha-Nocri) vyvažují groteskní popisy řádění Wolandovy podivné družiny – tlumočníka Korovjeva, mluvícího kocoura Kňoura, tlouštíka Azazela a nahé divoženky. Zoufalá Markétka se nakonec spojí s Wolandem, aby zachránila milovaného Mistra z blázince. V přízračném závěru oba milenci opouštějí tento svět.



    Kniha mohla vyjít v Sovětském svazu až roku 1967, některé pasáže byly navíc cenzurovány.
    zvětšit

  • Srovnej Goethova Fausta s románem Mistr a Markétka.
  • Isaak Babel (1894-1941)
    zvětšit

    Babel stál v době Říjnové revoluce a občanské války na straně bolševiků. Ve 30. letech se ale ocitl v nemilosti. Byl zatčen a jeho rukopisy postihla konfiskace. Zemřel v některém ze stalinských pracovních táborů. Babel je autorem povídkových sbírek Rudá jízda a Oděské povídky.

    Isaak Babel: Rudá jízda

    Rámec povídkového cyklu Rudá jízda tvoří střetnutí První jízdní armády soudruha Buďonného s polskými intervenčními jednotkami v roce 1920. Autor líčí okolnosti tažení Rudé armády proti zahraničním interventům a osudy řadových vojáků se syrovým humorem. Vypravěčem většiny povídek je intelektuál Ljutov, jehož racionální odstup kontrastuje s prožitky ostatních vojáků.



    Babel rozbíjí tradiční stavbu povídky. Své prózy skládá z různých fragmentů – části dopisů, hlášení, komentářů, úvahy, útržků vyprávění a dialogů. Podle literárního teoretika Šklovského Babel „mluví jedním dechem o hvězdách a o kapavce“.
    zvětšit

    Malevičova abstraktní kompozice

  • Co si myslíš o Kurďukovovi?
  • Kterými jazykovými prostředky autor Kurďukova charakterizuje.
  • Jaký byl Saška Kristus?
  • Jak se ti líbí Babelův styl?
  • Ivan Bunin (1870-1953)
    Bunin pocházel ze starobylého, ale zchudlého šlechtického rodu. Odmítal bolševickou revoluci a emigroval do Francie. Napsal prózy Vesnice, Míťova láska nebo Temné aleje, novelu Pán ze San Franciska, román Život Alexeje Arseňjeva a deníkové zápisky z období revoluce Zlořečené dny. Roku 1933 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

    Ivan Bunin: Temné aleje

    Sbírka povídek Temné aleje obsahuje hlavně prózy o nešťastné lásce.

    zvětšit

  • O čem jsou povídky Smaragd a Kmotra?
  • Kdo je kmotr/a?
  • Michail Šolochov (1905-1984)
    Šolochov pocházel z oblasti Donu, kde se zapojil do boje proti bělogvardějcům. Později se stal vysokým komunistickým funkcionářem. V duchu socialistického realismu napsal prózy Donské povídky, Tichý Don, Rozrušená země nebo Osud člověka. Roku 1965 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

    zvětšit

  • Jak je zobrazen Stalin na obraze Grigorije Šigala Vůdce, učitel, přítel?
  • Michail Šolochov: Tichý Don

    Šolochovovo autorství Tichého Donu bylo opakovaně zpochybňováno (např. Solženicynem), ale nepodařilo se prokázat, že knihu napsal někdo jiný. Rozsáhlý čtyřdílný román líčí osudy donských kozáků na počátku 20. století. Hlavní postavou je Grigorij Melechov, který řeší dilema, zda se má přidat k bolševikům nebo k bělogvardějcům.

    Michail Šolochov: Donské povídky

    Donské povídky podávají syrové svědectví o osudech lidí v revoluční době. Dějištěm jednotlivých povídek je povodí Donu a hlavními postavami jsou zdejší kozáci.



    Další autoři a jejich díla

    Maxim Gorkij: Matka, Měšťáci, Moje univerzity
    Michail Zoščenko: Historie jednoho života, Před východem slunce
    Ilja Erenburg: Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita, Pád Paříže, Tání, Lidé, roky, život
    Marina Cvetajevová: Labutí šíje, Poema hory, Poema konce
    Alexej Tolstoj: Křížová cesta, Paprsky inženýra Garina
    Alexandr Fadějev: Mladá garda
    Nikolaj Ostrovskij: Jak se kalila ocel
    Boris Polevoj: Příběh opravdového člověka
    zvětšit

  • Říjnová revoluce bývá někdy nazývána plebejským pučem. Jak s tímto označením koresponduje Šolochovova povídka?

    zvětšit

    Pojď k nám do kolchozu, soudruhu! (plakát Věry Korablevové)
  • Internetové stránky
  • Socialistický realismus
  • Socialistický realismus
  • Rusian utopia
  • Chagall, malíř
  • Bulgakov: Egyptská mumie
  • Bulgakov
  • Bulgakov
  • Bulgakov
  • Bulgakov
  • Bunin
  • Šolochov
  • Šolochov: Škola nenávisti
  • Lenin
  • Lenin
  • Stalin
  • Stalin
  • Lomonosovova univerzita, Moskva
  • Doporučená četba

  • Babel, Isaak: Rudá jízda, přel. J.Zábrana, Lidové nakladatelství, Praha 1984
  • Bulgakov, Michail: Bílá garda, Divadelní román, přel. A.Morávková, Odeon, Praha 1990
  • Bulgakov, M.: Miniatury, přel. A.Morávková, Paseka, Praha 1994
  • Bulgakov, M.: Mistr a Markétka, přel. A.Morávková, Odeon, Praha 1990
  • Bulgakov, M.: Novely a povídky, přel. Dušková, Morávková, Odeon, Praha 1990
  • Bunin, Ivan: Temné aleje lásky, přel. J.Zábrana, Mladá fronta, Praha 1982
  • Morávková, Alena: Křížová cesta Michaila Bulgakova, Paseka, Praha 1996
  • Lenin, Vladimir Iljič: O literatuře, Praha 1950
  • Lenin, V.I.: Sebrané spisy
  • Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič: Stati o umění (3 svazky)
  • Markov, D.: Geneze socialistického realismu, Praha 1973
  • Orlov, Vladimír: Fénix, Život Alexandra Bloka, přel. J.Šanda, Odeon, Praha 1985
  • Socialistický realismus, Praha 1935
  • Šolochov, Michail: Donské povídky, Osud člověka, přel. J.Fromková, Odeon, Praha 1973
  • Šolochov, M.: Tichý Don (4 svazky), přel. V.Borek, Praha 1979
  • Zahrádka, Miroslav: Ruská literatura XX. století, Literární proudy a osobnosti, Periplum, Olomouc 2003
  • Zahrádka, M.: Michail Šolochov, Motivy – kompozice – styl, Praha 1975
  • Ždanov, Andrej Alexandrovič: O umění, Orbis
  • Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.

    celá vlajka

    Vlajka SSSR

    celý obraz

    Chagall: Revoluce