Gustav Klucius: Leninův prapor
Lomonosovova univerzita v Moskvě
Olexij Šovkuněnko: Muchinův pomník Dělník a kolchoznice v Moskvě
Arkadij Rusin: Leninův příjezd do Petrohradu na podzim roku 1917
|
RUSKO (SSSR)
Rusko se stalo prvním státem, kde se dostali k moci komunisté. Lenin, Stalin, Trockij a další revolucionáři prosazovali (na rozdíl od Marxe) nastolení diktatury proletariátu násilnou cestou. Ve feudálním Rusku ale dělnická třída prakticky neexistovala a diktátory se stali samotní komunističtí vůdci. Zvláště kolem Stalina se vytvořil nebývalý kult osobnosti a tento vládce si v ničem nezadal s nejhoršími ruskými cary. Lidský život neměl v zemích Sovětského svazu prakticky žádnou hodnotu. Například v době tzv. válečného komunismu (vyhlášeného Leninem) mohl být dělník, který se rozhodl stávkovat, okamžitě popraven, protože jeho čin byl považován za dezerci. Miliony lidí zemřely díky hladomorům způsobených neuváženou kolektivizací zemědělství. Nepočítaně bylo obětí vládního teroru a genocidy obyvatelstva.
Nejlepší kolchoznice a dělnice do leninské strany (propagační plakát Sergeje Sokolova)
Socialistický realismus
Komunistický režim nejprve využíval všechny umělce, kteří se postavili na jeho stranu. Brzy ale začalo pronásledování nejen jeho odpůrců, ale také avantgardních tvůrců, jejichž umění bylo označeno nálepkou zrůdný formalismus. V průběhu 30. let 20. století se stal oficiálním proudem socialistický realismus. Tento termín razil marxistický teoretik Lunačarskij a ideolog Ždanov. V jeho duchu tvořil Gorkij, Šolochov, Tolstoj, Fadějev nebo Leonov a řada podprůměrných umělců. Teoreticky vycházel socialistický realismus z myšlenek Marxe, Engelse a Lenina, který v knize Stranická organizace a stranická literatura definoval svou teorii odrazu. Podle Lenina umění vychází ze skutečnosti, ale zároveň na ni aktivně působí. Zásadní byl kladný vztah autora ke komunismu. Socialistický realismus tematicky čerpá z revolučních změn, zachycuje třídní boj, opěvuje pracovní hrdinství a budovatelský optimismus a odsuzuje nepřátele revoluce. Šlo tedy o nástroj oficiální propagandy a s uměním ani skutečností neměl socialistický realismus mnoho společného.
Socialistický realismus se projevil i v pompézní architektuře, pomníkové tvorbě nebo výtvarném umění. Vznikaly agitační divadelní představení, propagandistické filmy a plakáty. Oficiální umělci se sdružovali ve státem kontrolovaných a podporovaných svazech a získali mnohé výhody. Díla ostatních byla cenzurována a jejich autoři mohli skončit ve vězení, GULAGu nebo na popravišti.
|
Nástup komunismu v Rusku
Na počátku 20. stol. začalo Rusko směřovat k demokracii, ale ke konci 1. sv. války zde proběhla Říjnová revoluce (1917). Země se ocitla v občanské válce, ve které se proti sobě postavili bolševici (rudí) a zastánci starých pořádků (bílí), které podporovala zahraniční intervenční vojska. Do bojů se zapojili i českoslovenští legionáři. Po vítězství bolševiků vedených Vladimirem Iljičem Leninem (1870-1924) se stalo Rusko největší totalitní zemí a řada obyvatel emigrovala do ciziny, aby si zachránila život. Za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina (1878-1853) se poměry v nově ustaveném Svazu sovětských socialistických republik (1922), který tvořilo 15 států (Ukrajina, Bělorusko, pobaltské republiky...), ještě zhoršily. Charakterizovaly je stranické čistky, zinscenované politické procesy, pronásledování lidí za jejich názory, ničení církevních památek, zavírání oponentů do pracovních táborů (GULAG), vraždění, bezpráví, vzrůstající moc tajné policie (Čeka, NKVD, KGB), hladomory a všudypřítomný strach a teror. Zemědělství rozvrátila kolektivizace. Obrovské prostředky se investovaly do budování těžkého průmyslu. Oficiální ideologií se stal ateismus a marxismus-leninismus.
Jak se v Rusku naplnilo rčení, že revoluce požírá vlastní děti?
Jaký je tvůj názor na komunismus a komunisty?
Byl horším diktátorem Lenin nebo Stalin?
Co víš o Trockém?
Boris Běrezovskij: Náš vůdce veliký Stalin
Co si myslíš o socialistickém realismu?
Souhlasíš s Lunačarským? Proč?
Jaký je rozdíl mezi umění a propagandistickou tvorbou?
Kteří umělci byli pronásledováni komunistickým režimem? Jak skončili?
|
Michail Bulgakov (1891-1940)
Bulgakov vystudoval lékařskou fakultu, ale rozhodl se živit literaturou. Jeho díla byla cenzurována, dramata zakazována a prózy nesměly vycházet. Po telefonickém rozhovoru se Stalinem dostal prostor v moskevském divadle MCHAT. Bulgakov je autorem fantastických satir Osudná vejce, Psí srdce a Diaboliáda, divadelních her Dni Turbinových (na motivy románu Bílá garda) nebo Zojčin byt a románů Divadelní román či Mistr a Markétka. Napsal také biografii Život pana Molièra.
|
Michail Bulgakov: Mistr a Markétka
V divadelním románu Mistr a Markétka se střídají dvě dějové roviny – příběh Piláta Pontského, o kterém píše Mistr svůj román, a příchod ďábelského Wolanda do současné Moskvy. Tragický příběh totalitní mocí umlčeného Mistra, jeho lásky k Markétce a těžké rozhodování Piláta o osudu Ježíše (Ješua Ha-Nocri) vyvažují groteskní popisy řádění Wolandovy podivné družiny – tlumočníka Korovjeva, mluvícího kocoura Kňoura, tlouštíka Azazela a nahé divoženky. Zoufalá Markétka se nakonec spojí s Wolandem, aby zachránila milovaného Mistra z blázince. V přízračném závěru oba milenci opouštějí tento svět.
Kniha mohla vyjít v Sovětském svazu až roku 1967, některé pasáže byly navíc cenzurovány.
|
Srovnej Goethova Fausta s románem Mistr a Markétka.
|
Isaak Babel (1894-1941)
Babel stál v době Říjnové revoluce a občanské války na straně bolševiků. Ve 30. letech se ale ocitl v nemilosti. Byl zatčen a jeho rukopisy postihla konfiskace. Zemřel v některém ze stalinských pracovních táborů. Babel je autorem povídkových sbírek Rudá jízda a Oděské povídky.
|
Isaak Babel: Rudá jízda
Rámec povídkového cyklu Rudá jízda tvoří střetnutí První jízdní armády soudruha Buďonného s polskými intervenčními jednotkami v roce 1920. Autor líčí okolnosti tažení Rudé armády proti zahraničním interventům a osudy řadových vojáků se syrovým humorem. Vypravěčem většiny povídek je intelektuál Ljutov, jehož racionální odstup kontrastuje s prožitky ostatních vojáků.
Babel rozbíjí tradiční stavbu povídky. Své prózy skládá z různých fragmentů – části dopisů, hlášení, komentářů, úvahy, útržků vyprávění a dialogů. Podle literárního teoretika Šklovského Babel „mluví jedním dechem o hvězdách a o kapavce“.
|
Malevičova abstraktní kompozice
Co si myslíš o Kurďukovovi?
Kterými jazykovými prostředky autor Kurďukova charakterizuje.
Jaký byl Saška Kristus?
Jak se ti líbí Babelův styl?
|
Ivan Bunin (1870-1953)
Bunin pocházel ze starobylého, ale zchudlého šlechtického rodu. Odmítal bolševickou revoluci a emigroval do Francie. Napsal prózy Vesnice, Míťova láska nebo Temné aleje, novelu Pán ze San Franciska, román Život Alexeje Arseňjeva a deníkové zápisky z období revoluce Zlořečené dny. Roku 1933 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
|
Ivan Bunin: Temné aleje
Sbírka povídek Temné aleje obsahuje hlavně prózy o nešťastné lásce.
|
O čem jsou povídky Smaragd a Kmotra?
Kdo je kmotr/a?
|
Michail Šolochov (1905-1984)
Šolochov pocházel z oblasti Donu, kde se zapojil do boje proti bělogvardějcům. Později se stal vysokým komunistickým funkcionářem. V duchu socialistického realismu napsal prózy Donské povídky, Tichý Don, Rozrušená země nebo Osud člověka. Roku 1965 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Jak je zobrazen Stalin na obraze Grigorije Šigala Vůdce, učitel, přítel?
|
Michail Šolochov: Tichý Don
Šolochovovo autorství Tichého Donu bylo opakovaně zpochybňováno (např. Solženicynem), ale nepodařilo se prokázat, že knihu napsal někdo jiný. Rozsáhlý čtyřdílný román líčí osudy donských kozáků na počátku 20. století. Hlavní postavou je Grigorij Melechov, který řeší dilema, zda se má přidat k bolševikům nebo k bělogvardějcům.
Michail Šolochov: Donské povídky
Donské povídky podávají syrové svědectví o osudech lidí v revoluční době. Dějištěm jednotlivých povídek je povodí Donu a hlavními postavami jsou zdejší kozáci.
Další autoři a jejich díla
Maxim Gorkij: Matka, Měšťáci, Moje univerzity
Michail Zoščenko: Historie jednoho života, Před východem slunce
Ilja Erenburg: Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita, Pád Paříže, Tání, Lidé, roky, život
Marina Cvetajevová: Labutí šíje, Poema hory, Poema konce
Alexej Tolstoj: Křížová cesta, Paprsky inženýra Garina
Alexandr Fadějev: Mladá garda
Nikolaj Ostrovskij: Jak se kalila ocel
Boris Polevoj: Příběh opravdového člověka
|
Říjnová revoluce bývá někdy nazývána plebejským pučem. Jak s tímto označením koresponduje Šolochovova povídka?
Pojď k nám do kolchozu, soudruhu! (plakát Věry Korablevové)
|
Internetové stránky
Socialistický realismus
Socialistický realismus
Rusian utopia
Chagall, malíř
Bulgakov: Egyptská mumie
Bulgakov
Bulgakov
Bulgakov
Bulgakov
Bunin
Šolochov
Šolochov: Škola nenávisti
Lenin
Lenin
Stalin
Stalin
Lomonosovova univerzita, Moskva
|
Doporučená četba
Babel, Isaak: Rudá jízda, přel. J.Zábrana, Lidové nakladatelství, Praha 1984
Bulgakov, Michail: Bílá garda, Divadelní román, přel. A.Morávková, Odeon, Praha 1990
Bulgakov, M.: Miniatury, přel. A.Morávková, Paseka, Praha 1994
Bulgakov, M.: Mistr a Markétka, přel. A.Morávková, Odeon, Praha 1990
Bulgakov, M.: Novely a povídky, přel. Dušková, Morávková, Odeon, Praha 1990
Bunin, Ivan: Temné aleje lásky, přel. J.Zábrana, Mladá fronta, Praha 1982
Morávková, Alena: Křížová cesta Michaila Bulgakova, Paseka, Praha 1996
Lenin, Vladimir Iljič: O literatuře, Praha 1950
Lenin, V.I.: Sebrané spisy
Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič: Stati o umění (3 svazky)
Markov, D.: Geneze socialistického realismu, Praha 1973
Orlov, Vladimír: Fénix, Život Alexandra Bloka, přel. J.Šanda, Odeon, Praha 1985
Socialistický realismus, Praha 1935
Šolochov, Michail: Donské povídky, Osud člověka, přel. J.Fromková, Odeon, Praha 1973
Šolochov, M.: Tichý Don (4 svazky), přel. V.Borek, Praha 1979
Zahrádka, Miroslav: Ruská literatura XX. století, Literární proudy a osobnosti, Periplum, Olomouc 2003
Zahrádka, M.: Michail Šolochov, Motivy – kompozice – styl, Praha 1975
Ždanov, Andrej Alexandrovič: O umění, Orbis
|
Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.
Vlajka SSSR
Chagall: Revoluce
|
|
