|
František z Assisi: Učiň mě, Pane, nástrojem
Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím, ať zářím tvým pokojem. Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším, kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším, ať smírem spojuji, kde dělí hádky, ať pravdou přemáhám omyl a zmatky. Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím, ať zářím tvým pokojem. Ať vírou postavím hráz pochybnostem, ať propast zoufalství překlenu mostem, kde vládne temnota, ať světlo křesám, se všemi smutnými ať v tobě plesám. Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím, ať zářím tvým pokojem. Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé: víc, než být potěšen, chci těšit jiné, víc, než být pochopen, druhé chci chápat, víc, než být milován, chci lásku dávat. Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím, ať zářím tvým pokojem. Kdo dává, dostává, mnohem víc přijme, kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné, kdo bližním odpouští, sám milost pozná, ba ani smrt mu víc nebude hrozná. |